Menu
e-shop
Zmíněné provozy vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky jako těkavé organické sloučeniny (VOC), oxidy dusíku a síry nebo pevné částice. Ty jsou spojeny se zvýšeným výskytem rakoviny, onemocnění dýchacích cest a předčasnými úmrtími.
Mezi zkoumané země patřily například Spojené státy, Německo, Malajsie, Švýcarsko nebo Nizozemsko. Zpráva uvádí, že nejpostiženější byly Spojené státy s 13 miliony lidí v rizikové zóně, v Nizozemsku jde o čtvrtinu celé populace. Ekologové upozorňují na to, že znečištění navíc často překračuje hranice států a zasahuje i sousední země.
V Česku se podobné provozy nachází třeba u Litvínova nebo v Kralupech nad Vltavou. Greenpeace uvádí, že pokud se výroba plastů razantně neomezí, přibude zón, o kterých jejich zpráva pojednává.
Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou loni zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, se kvalita ovzduší zlepšovala. Emise a úniky nebezpečných chemických látek do všech složek životního prostředí se také dlouhodobě snižují.
Greenpeace v návaznosti na svá zjištění vyzývá k přijetí Globální plastové úmluvy, která by stanovila jasný cíl snížit celosvětovou produkci plastů o alespoň 75 procent do roku 2040. Další kolo vyjednávání se uskuteční od úterý 5. do čtvrtka 14. srpna v Ženevě. Jednání se účastní i Česká republika.
"Tato zpráva ukazuje, že plast není jen problém odpadu. Je to naléhavý problém veřejného zdraví. Aby mohly fosilní a petrochemické firmy dál vyrábět zbytečný plast, jsou lidé vystavováni toxickému znečištění. Pokud Globální plastová úmluva neomezí samotnou výrobu, plastová krize se bude dál zhoršovat," uvedl Graham Forbes, vedoucí globální kampaně za omezení plastů z Greenpeace USA.
Více než 51 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije do deseti kilometrů od petrochemických zařízení spojených s výrobou plastů, 16 milionů lidí žije do pěti kilometrů. Ve všech zkoumaných zemích se obytné oblasti nacházejí do deseti kilometrů od těchto závodů.*
-čtk-
