Výklad právních předpisů PODTITULEK: Z práce rozkladové komise Ve věstníku Ministerstva životního prostředí z března 2001 jsme našli několik rozborů rozkladové komise, které přibližují výklad některých právních předpisů. Uvádíme dva z nich, které se blízce dotýkají problematiky odpadového...
Výklad právních předpisů
PODTITULEK: Z práce rozkladové komise
Ve věstníku Ministerstva životního prostředí z března 2001 jsme našli několik rozborů rozkladové komise, které přibližují výklad některých právních předpisů.
Uvádíme dva z nich, které se blízce dotýkají problematiky odpadového hospodářství.
Poskytování informací
Rozklad č. 3/2001 se týká poskytování informací získaných podle zákona č. 58/1998 Sb., k § 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
Údaje o hmotnosti zpoplatněného znečištění v jednotlivých ukazatelích znečištění a základní údaje o zdrojích tohoto znečišťování jsou informacemi o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů ve smyslu zákona o právu na informace o životním prostředí, a proto podléhají režimu tohoto zákona.
Údaje o provozovatelích zdrojů znečišťování ani údaje o vyměřených a zaplacených poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nejsou takovými informacemi.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 2 písm. a) zákona o právu na informace o životním prostředí se informacemi o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů rozumí informace, jež vypovídají zejména o stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu (bod 1), stavu vody, ovzduší, půdy, živých organismů a ekosystémů, dále informace o vlivech činností na životní prostředí, o látkách, hluku a záření do životního prostředí emitovaných a o důsledcích těchto emisí (bod 2) nebo o využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost (bod 4).
Údaje o hmotnosti zpoplatněného znečištění v jednotlivých ukazatelích znečištění a základní údaje o zdrojích tohoto znečišťování takovými informacemi jsou.
Údaje o provozovatelích zdrojů znečišťování ani údaje o vyměřených a zaplacených poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jimi nejsou, jelikož o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů přímo nevypovídají.
Režim poplatku
Rozklad č. 4/2001 se zabývá právním režimem poplatku za komunální odpad, k § 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, k § 1 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Poplatek za komunální odpad, který podle ustanovení § 10 zákona o odpadech může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat, nelze považovat za místní poplatek.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 1 zákona o místních poplatcích mohou obce vybírat tyto místní poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst a poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.
Jedná se o taxativní výčet, proto subsidiární použití zákona o místních poplatcích na poplatek za komunální odpad nepřichází v úvahu. Nejen z legislativní poznámky k ustanovení § 10 odst. 3 zákona o odpadech, ale rovněž z pojmu "správa poplatku" použitého v citovaném ustanovení vyplývá, že subsidiárně lze aplikovat zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zdroj: MŽP
FOTO ARCHÍV
