Výbor evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin hlasoval o balíčku návrhů směrnic pro odpadové hospodářství.

Ve schválených dokumentech poslanci navrhují podpořit recyklaci, omezit skládkování a vznik potravinového odpadu. Podíl odpadu, který má být recyklován by se do roku 2030 měl zvýšit na 70 % oproti 44 % v současnosti. Skládkování, které má negativní vliv na životní prostředí, by mělo být omezeno na pouhých 5 %, říká výbor pro životní prostředí. Požaduje také snížení produkce potravinového odpadu o polovinu.

Statistika z roku 2014 napovídá, že v Evropě se v současnosti recykluje nebo kompostuje 44 % komunálního odpadu, zatímco v roce 2004 to bylo pouze 31 %. V roce 2020 mají členské státy podle současné legislativy návrhů recyklovat nebo kompostovat 50 %, v roce 2030 již 70 %. „Výbor ukázal, že věří v přechod směrem k oběhovému hospodářství. Rozhodli jsme se vrátit zpět ambiciózní cíle pro recyklaci a kompostování, které byly v původním návrhu balíčku z roku 2014,“ řekla předsedkyně výboru Simona Bonafè. „ Členské státy již nebudou mít nadále možnost snižovat si pomocí výjimek recyklační cíle. Můžeme je vyjednat, ale pouze za zcela specifických podmínek,“ dodala.

Odpady a obalový odpad

Do roku 2030 musí být přinejmenším 70 % hmotnostních zvaného komunálního odpadu (z domácností a firem) recyklováno nebo připraveno k novému použití (opraveno, vyčištěno atd.). Evropská komise navrhuje 65 %

Pro obalové materiály (papír, lepenka, plast, sklo, kovy, dřevo) parlament navrhuje cíl 80 % do roku 2030, včetně přechodných cílů, které budou stanoveny k roku 2020 pro každý materiál. V Česku se již nyní recykluje 70 % obalových materiálů

Skládkování

Evropská komise původně navrhovala, aby se do roku 2030 omezil podíl komunálního odpadu na skládkách na 10 %. Parlament navrhuje zpřísnit tuto hranici až na 5 %, ovšem s možností pětiletého odkladu (za určitých podmínek) pro ty země, které dosud skládkují více než 65 % komunálního dopadu. Patří mezi ně mimo jiné Kypr. Chorvatsko, Řecko, Litva, Malta a Rumunsko, které dosud sládkují více než tři čtvrtiny komunálního odpadu. Jiné země, jako je třeba Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko, neukládají již na skládky žádný komunální odpad. Česko je někde uprostřed se zhruba 50 % skládkování.

V Evropě vzniká podle odhadu ročně 89 milionů tun potravinového odpadu, tj. 180 kg na osobu a rok. Parlament požaduje snížení množství potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 2014). Stejné cíle jsou také navrhovány pro odpady odcházející do moře.

Návrhy rovněž posilují ustanovení EU pro prevenci vzniku odpadů, rozšířenou odpovědnost výrobců, efektivnější definice, reporting a metodu výpočtů cílů.

O čtyřech návrzích v balíčku bude hlasovat Evropský parlament na plenárním zasedání v polovině března ve Strasbourgu.

Jarmila Šťastná

Box:

O čem se hlasovalo

* Směrnice, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

* Směrnice, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

* Směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

* Směrnice, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

* Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin

* Prezentace posouzení uplatňování směrnice o odpadech z těžebního průmyslu 2006/21/ES v Evropské unii

* Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES)

*