"Ale to bylo ještě před změnou vládních nařízení o nošení ochranných pomůcek. Pak už převládly respirátory," dodala nemocnice.
Zdravotníci používají i další ochranné prostředky. K pacientům s covidem-19 obvykle přistupují v ochranném obleku z materiálu tyvek a s obličejovým štítem. Například právě VFN ale na svých covidových odděleních, kde se pečuje o pacienty v nejvážnějším stavu, často na umělé plicní ventilaci, tyto obleky zrušila. Na jejich rukávech totiž zdravotníci často přenášeli z pacienta na pacienta bakterie. Používají místo nich jednorázové pláště zvané empír.
Roušky slouží k tomu, aby zabránily mikroorganismům dostat se zevnitř ven, respirátory zvenčí dovnitř, tedy k ochraně dýchacího ústrojí nositele. V Česku se začaly na veřejnosti nosit v lednu 2020, kdy se objevily informace o prvních případech nákazy novým typem koronaviru v Číně. Zejména respirátory byly v té době vyprodané, obtížně se sháněly i roušky, které si proto lidé šili doma z látek.
První případy nákazy koronavirem se objevily v tuzemsku 1. března 2020, o sedmnáct dní později vláda nařídila povinné nošení roušek na veřejnosti. Od té doby byla povinnost opakovaně zmírňovaná a znovu rozšiřovaná. Respirátory nejméně třídy účinnosti FFP2 nebo jiné ochrany dýchacích cest jsou povinné od 1. března loňského roku. V současné době je musí lidé nosit ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť a v hromadné dopravě.
Ekologické organizace upozorňují, že v důsledku pandemie koronaviru vzniká obrovské množství nerecyklovatelného či infekčního odpadu, nejen roušek, ale také například odběrových a testovacích sad. Spalovny, které se zpracování nebezpečného odpadu věnují, potřebovaly povolení jej před spálením déle skladovat, aby mohly přijímat odpad od všech zájemců. Také dobrovolníci, kteří odpady v přírodě sbírají, zaznamenávají často roušky či respirátory odhozené mimo odpadkové koše.*
-čtk-
