V dobývacím prostoru žacléřských dolů se těžilo uhlí od osmnáctého století až do roku 1992, kdy byl uzavřen důl Jan Šverma. Původní projekt jeho likvidace počítal s obvyklou metodou - zatopením důlních děl vodou. Pouze svislé jámy měly být zasypány tříděnou hlušinou z centrálního odvalu dolu.
Společnost GEMEC, s. r. o., v té době navrhla zaplnění vydobytých důlních prostor samotuhnoucí nerozplavitelnou základkovou směsí na bázi popelovin z uhlí, koksu a flotačních hlušin. Metoda byla postavena na dlouholetých zkušenostech polského hornictví. Důl Jana Švermy (DJŠ) v Žacléři byl pro tuto likvidaci vytipován proto, že z hlediska hydrogeologického tvoří uzavřenou strukturu bez blízkosti zdrojů pitné vody a prakticky nekomunikuje s jinými zvodněnými strukturami v dané oblasti. Nadložní horniny ložiska a horniny, tvořící meziloží uhelných slojí, jsou velmi málo propustné a ve styku s vodou stabilní.
NENÍ TO UKLÁDÁNÍ ODPADŮ
Pro úspěch metody bylo důležité, že nebyla definována jako ukládání odpadů do podzemí, ale i nadále jako hornická činnost. Zástupci Českého báňského úřadu (ČBÚ) a MŽP, Odboru odpadů se v roce 1994 dohodli, že používané odpady se vstupem do technologického procesu výroby základkové směsi budou považovat za druhotné suroviny, na které se nevztahuje zákon o odpadech, ale vychází z Horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.) a vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
V průběhu let 1993-1994 bylo na DJŠ vyrobeno téměř 90 000 tun základkové směsi a přitom byly zaplněny jen jámy Jan a Julie a spojovací překopy na nově otevíraném 11. a 10. patře. Bylo zřejmé, že tímto postupem bude likvidace celého dolu velmi dlouhá, navíc výběr surovin pro výrobu základky byl velmi omezený. Proto začala společnost Gemec, s. r. o., projednávat rozšíření seznamu vstupních surovin o vhodné velkoobjemové odpady hlavně z hutní výroby a výroby železa.
Podobný postup v rozsahu celého dolu nebyl dosud použit a nebylo odkud převzít zkušenosti. Orgány životního prostředí a hygienické služby si proto vyžádaly zpracování nezávislých znaleckých posudků pro posouzení rizika ohrožení životního prostředí. Základním materiálem pro projednávání změny povolení se stal posudek "Posouzení hydrogeologických problémů likvidace Dolu Jan Šverma v Žacléři ve vztahu k ohrožení životního prostředí oblasti", vypracovaný znalci a odborníky z VŠB-TU Ostrava.
VÝBĚR RECEPTUR
Odborná pracoviště rovněž navrhla receptury na využití vhodných odpadů. Základními kritérii při výběru byly vhodnost vytipovaného odpadu, dodržení limitních vlastností výrobku a ekologická přijatelnost výrobku (především vyluhovatelnost). K využívání nebyly povoleny jedy, látky samovznítitelné, hořlavé, výbušné, toxické a látky organického původu, které mohou být za vyšších tlaků a teplot nestálé. Po projednání bylo povoleno používat popelovin a flotačních hlušin i dalších vytipovaných druhů odpadů/druhotných surovin.
Významnou podmínkou byl monitoring důlních vod. Každoročně nejpozději do poloviny února předáváme vodohospodářskému orgánu přehled výsledků analýz podle schváleného monitorovacího systému za uplynulý kalendářní rok a minimálně jednou za dva roky se provádí odborné hydrogeologické a hydrochemické zhodnocení výsledků monitoringu.
Na základě toho se každoročně zpracovává znalecké posouzení monitoringu důlních vod a vlivu likvidačních prací na životní prostředí. Jeho zpracovatelem je VŠB-TUO IGI Ostrava a mate-riál se projednává v pracovní skupině za účasti zainteresovaných stran.
Likvidaci dolu spolufinancoval stát do konce roku 1996. Od té doby ji hradí likvidující společnost z výnosů z využívaných odpadů, výnosů za materiál získaný z dolu (ocelová výztuž a výstroj) i jiných výrobních aktivit. V roce 1999 převzala dobývací prostor Žacléř včetně závazku dokončení likvidace společnost GEMEC-UNION, a. s.
CERTIFIKACE ZÁKLADKY
Ze změny legislativy v oblasti nakládání s odpady a převedení schvalovacích procesů na krajské úřady (KÚ) vyplynulo, že výroba základkových směsí se má ubírat cestou stanovení technických požadavků na výrobky a následného posouzení jejich shody (zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a NV č. 178/1997 Sb.)
Ve spolupráci se znalci a odborníky z VŠB Ostrava a EKOS Hradec Králové byla vypracována podniková norma, která obsahuje požadavky na vstupní materiály (druhy, granulometrii, doložení kvality), parametry pro jednotlivé typy základky, popis technologie a receptury pro výrobu, způsob a četnost zkoušení vyrobených směsí, monitorovací systém, bezpečnost a ochrany zdraví pracovníků. Sledovány jsou limity pro jednotlivé typy základky - pevnost v prostém tlaku, poměrná deformace, vyluhovatelnost, ekotoxicita výluhu, hmotnostní aktivita Ra226.
Vyráběnou základkovou směs zařadil Technický a zkušební ústav stavební, s. p. (TZÚS), do skupiny výrobků "Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy". Vydal také platný certifikát a provádí pravidelný roční dohled.
INTEGROVANÉ POVOLENÍ
Protože k výrobě základky na DJŠ využíváme (na základě potřebných povolení) i vhodné nebezpečné odpady, byli jsme nuceni získat integrované povolení. V povolení, které vydal KÚ Královéhradeckého kraje, byly uvedeny jako vstupní suroviny odpady téměř v plném rozsahu, jak byly dosud používány. Další účastníci řízení - Sdružení ARNIKA, města Žacléř, Sdružení Krásný Žacléř a obec Lampertice - však proti němu podali odvolání. MŽP ve svém rozhodnutí z roku 2007 sice vyvrátilo důvody odvolání, výrazně však omezilo využívanou škálu odpadů. Z každého seznamu využívaných odpadů jich vyřadil kolem sta. Na plavicí lince jámy Jan nám schválili využívat a zpracovávat ještě stále celkem 183 druhů odpadů, z toho 32 nebezpečných, jednalo se však především o odpady, se kterými jsme se na trhu dosud nesetkali. Roční výroba základkových směsí pak v důsledku nedostatku vhodných surovin poklesla o více než 70 % (pokles přes 36 tis. tun/rok), samozřejmě i s výrazným finančním dopadem.
V současné době je ukončena likvidace důlních děl DJŠ pod a na 1. patře a všech hlavních úvodních důlních děl DJŠ, do podzemí se při výrobě základky podařilo zpracovat téměř 650 tis. tun materiálů. Zůstává dokončit likvidaci posledního úseku dolu - nedostupných důlních děl nad úrovní prvního patra dolu (od hloubky 100 m k povrchu). Likvidace dolu měla být hotova v roce 2005, k odkladu dochází čistě jen z důvodu nemožnosti průběžného zajištění vhodných odpadů - surovin.
Mediální obraz naší společnosti však byl mediálními kauzami natolik poškozen, že se s tím setkáváme dnes prakticky všude - při jednání na úřadech, při běžném styku s okolím, přáteli apod. Podařilo se natolik ovlivnit veřejné mínění v obci Lampertice a Žacléři, že nové žádosti o povolení hornické činnosti (těžba zbytkových zásob v lomu Žacléř I A, dotěžení lomu II A, stavba záchytného poldru v rámci rekultivace centrálního odvalu hlušin bývalého DJŠ v Žacléři) nezískaly potřebná souhlasná stanoviska a nemohla být povolena.
Ing. Zdeněk Adamec, PhD.
Ing. Karel Novotný
Gemec-Union, a. s.
KRITÉRIA PRO VÝBĚR VHODNÝCH VELKOOBJEMOVÝCH ODPADŮ PRO VÝROBU ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ
vhodnost vytipovaného odpadu - chemické a fyzikální vlastnosti, granulometrie apod.,
dodržení limitních vlastností výrobku - možnost chemické stabilizace polutantů v původním vzorku, ekotoxicita, radioaktivita apod.,
ekologická přijatelnost výrobku - především vyluhovatelnost
Používané materiály:
technologická voda,
hydraulická a vzdušná pojiva - např. popílky z fluidních topenišť s obsahem volného CaO, vápenné mléko, energosádrovec apod.
klastický materiál - vysokopecní a ocelářské strusky, vysokopecní a ocelářské odprašky a kaly, použité slévárenské písky, ložové popely ze spalování uhlí, odprašky a kaly ze zpracování kamene a kameniva, ostatní minerální kaly z hutnických procesů, odpady z průmyslových ČOV.
K využívání nebyly povoleny jedy, látky samovznítitelné, hořlavé, výbušné, toxické a látky organického původu, které mohou být za vyšších tlaků a teplot nestálé.
Perzistentní látky v prostředí
Sdružení Arnika a vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zveřejnili v létě 2011 výsledky ročního výzkumu říčních sedimentů a ryb z území ČR, které byly analyzovány na přítomnost bromovaných a fluorovaných látek, jež se běžně se nemonitorují. Perfluorované látky (PFC) byly nalezeny v každém ze vzorků ryb a v 72 % zkoumaných sedimentů. U polybromovaných difenyléterů (PBDE) byly nejvyšší koncentrace detekovány ve vzorcích sedimentů odebraných v lokalitách řeky Labe, Lužické Nisy a v sedimentační nádrži v Lamperticích. V porovnání se zahraničními studiemi patří tyto hladiny PFC v sedimentech k nižším až průměrným.
Podle Zory Kasikové ze sdružení Arnika vzorky pro analýzy odebírali pracovníci Arniky spolu se žáky a studenty, kteří se účastnili soutěže Voda živá. Tento projekt byl podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí částkou skoro dva miliony korun.
Redakce zaslala Sdružení Arnika doplňující otázky: zda jsou pracovníci Arniky proškoleni pro odebírání vzorků a zda mají konkrétní "indicii" či informaci, že je ukládaná směs nestabilní a mění se její vyluhovatelnost. Odpovědi Arnika do uzávěrky časopisu nedodala.
- kce -
Názor Gemec
V únoru roku 2004 sdružení Arnika bez zkoumání a seznámení se skutečností prohlásila, že do prostor likvidovaného dolu "ukládáme jedy". Důvodem bylo materiálové využívání popílků ze spalovny Malešice. Realizovali jsme komisionální odběr vzorků sedimentů v okolí dolu, kterého se zúčastnili také zástupci sdružení Arnika, orgánů státní správy, ČIŽP a obcí Lampertice a Žacléř. Závěrečná zpráva společnosti EKOCHEM, a. s., uvádí, že: "..nedošlo ke kontaminaci sedimentů v míře, kterou lze šetřením spolehlivě odlišit od hodnot přirozeného pozadí širšího území".
Mediální kampaň byla znovu nastartována koncem června 2011, kdy nás Arnika v opět osočila, že jsme původcem látek v sedimentu, odebraném někde v sedimentační nádrži v Lamperticích. Tyto záměrně vyvolané kauzy jsou postaveny na naprosté neznalosti principu likvidačních prací.
Ing. Zdeněk Adamec, PhD.
Lom Žacléř II - obnažená chodba s výztuží.
Stav areálu v roce 2004.
Stav z roku 2009.