Šedesát zemí světa se dosud přihlásilo k cíli omezit do konce dekády emise metanu o 30 procent, na kterém se v září Evropská unie dohodla se Spojenými státy. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na tiskové konferenci před začátkem klimatické konference COP26 mluvila i o dalších souvisejících tématech, například o podpoře ekologické transformace v chudších zemích.
"Zatím se k nám připojilo 60 zemí a samozřejmě vyzýváme další, aby se přidali k této ambici," citovala šéfku unijní exekutivy agentura Reuters. Plán snižování metanových emisí podpořily například Japonsko, Nigérie nebo Pákistán.
Takzvaný globální metanový závazek, který EU a USA ohlásily minulý měsíc, stanovuje "kolektivní cíl" v podobě třicetiprocentního snížení emisí do konce dekády ve srovnání s produkcí z roku 2020. Metan je podle vědců druhým největším původcem oteplování klimatu po oxidu uhličitém a k jeho vypouštění do atmosféry se upíná čím dál větší pozornost. Zmiňuje jej i srpnová zpráva OSN, respektive jejího Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), podle níž je koncentrace metanu v atmosféře nejvyšší za posledních 800 000 let.
Společnou iniciativu proti emisím chtějí její tvůrci oficiálně spustit na nadcházející klimatické konferenci OSN, která ve skotském Glasgowě začíná v neděli. Evropská komise dnes prezentovala i další body, které na jednáních hodlá EU prosazovat.
Evropský blok se chystá "nabádat rozvinuté země, aby zvýšily klimatické finance ve snaze dosáhnout cíle v podobě 100 miliard dolarů". Prohlášení se týká slibu z roku 2009, podle kterého měly vyspělé ekonomiky do roku 2020 začít každoročně přispívat rozvojovým zemím na boj proti klimatickým změnám částkou 100 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu Kč). Příspěvky se ale zatím nikdy na vytyčenou hranici nedostaly.
Von der Leyenová dále avizovala spuštění partnerství s Jihoafrickou republikou, které má uspíšit její snahu skoncovat s používáním uhlí. Do přípravy iniciativy jsou prý kromě EU zapojeny i USA a Británie.*
-čtk-
