V Česku má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti dlouhodobě brání.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu má podle ministerstva primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Návrh stanovuje podmínky pro jednotlivé postupy a lhůty v řízení. Počítá například s možností absolutního nebo suspenzivního veta ze strany obcí při rozhodování o lokalitě, o kterou podle materiálu jejich zástupci žádali.
"Jádro je základem naší energetiky a tento projekt je zásadní podmínkou jeho rozvoje," řekl v závěru loňského roku po jednání o návrhu s dotčenými obcemi ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj zákon rozšíří práva obcí a lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. MPO dále upozornilo, že urychlení příprav úložiště se nedotkne kvality zpracovaných dat, která musejí experti a dodavatelé SÚRAO splnit.
Obce se však úložišti dlouhodobě brání. Podle starostů zákon pravomoce obcí příliš nezvyšuje.
Správa úložišť radioaktivních odpadů zahájí přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren má být vybráno v roce 2030. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.*
-čtk-
