Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila sadu opatření, kterými chce bojovat proti znečištění tzv. perfluorovanými a polyfluorovanými látkami (PFAS). Mimo jiné hodlá zavést přísné limity pro koncentraci těchto toxických chemikálií v pitné vodě, informovala agentura AP. PFAS jsou spojovány se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny.
Látkám tohoto typu se přezdívá "věčné chemikálie", protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Používají se k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex a teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo a podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů.
Nový plán EPA si klade za cíl omezit vypouštění perfluorovaných a polyfluorovaných látek do přírody, urychlit čištění kontaminovaných lokalit a navýšit investice do souvisejícího výzkumu. Agentura podle AP avizovala "agresivní" limity ohledně výskytu v pitné vodě či zavedení požadavku, aby výrobci PFAS informovali o toxicitě svých produktů. Také se údajně snaží PFAS oficiálně označit za nebezpečné látky, což by jí poskytlo páku na firmy zodpovědné za znečištění.
"Je to odvážná strategie," řekl o balíčku ohlášených kroků ředitel EPA Michael Regan. Plán podle něj zahrnuje okamžitá opatření, ale i návrhy, které budou uváděny do praxe během celého funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena. "Použijeme všechny nástroje v naší výbavě, abychom omezili kontakt lidí s těmito toxickými chemikáliemi," uvedl Regan.
Podle odhadu amerických vědců z roku 2015 se PFAS nacházely v krvi 97 procent Američanů. Experti na veřejné zdraví přitom tvrdí, že jediný způsob, jak zabránit další kontaminaci životního prostředí, je zcela zakázat používání těchto látek.
Tímto směrem se nedávno vydal americký stát Maine, který zakázal používání perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve všech prodávaných výrobcích od roku 2030. Jednalo se o první plošné opatření tohoto druhu poté, co jinde vlády přijaly dílčí restrikce. Dánsko například jako první země v EU zakázalo používání těchto látek v potravinových obalech. Unie jako celek aktuálně připravuje plošný zákaz, přičemž podle webu Politico by jej mohly členské země definitivně schválit do čtyř let.*
-čtk-
