Novelou zákona o podporovaných zdrojích energie byl schválen interval hodnot výše vnitřního výnosového procenta investic (IRR), který je v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Vláda má ve svém nařízení stanovit konkrétní hodnoty IRR pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, které budou v tomto intervalu.
Návrh MPO počítá s tím, že výnos investic je v případě výrobny elektřiny využívající energii vody, větru, geotermální nebo slunečního záření 8,4 procenta, zdroje využívající biomasu mohou mít výnosnost až 9,5 procenta a bioplynové zdroje 10,6 procenta. Pokud by vláda toto nařízení nevydala, nebylo by možné ověřovat přiměřenost provozní podpory výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které jsou v současné době v provozu.
K návrhu předložila řada subjektů připomínky. Hlavním rozporem je stanovení hodnoty IRR. Většina subjektů požaduje stanovit jednotou hodnotu IRR pro všechny druhy obnovitelných zdrojů 10,6 procenta. Přistoupit na takové řešení by ale podle MPO znamenalo významné odchýlení se od notifikačního rozhodnutí Evropské komise.
Ziskovost solárních, větrných nebo malých vodních elektráren a bioplynových stanic uvedených do provozu v letech 2006 až 2010 je podle závěrů kontroly MPO v pořádku. Zprávu o výsledcích zveřejnilo MPO na svém webu. Ziskovost zelených elektráren měřená IRR se podle kontroly pohybuje od pěti do sedmi procent ročně. Je tak spíše nižší, než stát původně předpokládal. Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž podle výnosového procenta v minulých letech určoval výkupní ceny a zelené bonusy tak, aby IRR byla na úrovni sedmi procent. Výpočet MPO ukazuje, že například solární a větrné elektrárny dokončené v roce 2010 mají IRR na úrovni zhruba šesti procent.
Kontroverze v souvislosti s podporou zmíněných zdrojů dlouhodobě budí především takzvaný solární boom na konci prvního desetiletí 21. století. Analýza MPO se proto zaměřila právě na toto období. O nepřiměřené ziskovosti takzvaných solárních baronů hovoří dlouhodobě někteří politici, mezi nimi prezident Miloš Zeman. Zisky solárních elektráren kritizovala i bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková či bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
Příspěvek podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činil 43,2 miliardy korun, meziročně tak klesl o 2,1 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 470 miliard korun. Stát loni na dotaci poskytl stejně jako v předchozích letech zhruba 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.*
-čtk-
