01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

VÍME O ČEM MLUVÍME?

DIOXINY A PROVOZ SPALOVEN V denním tisku se často objevují články zabývající se problematikou dioxinů a požadující tvrdá opatřeni proti spalovnám. Bylo by však zastavení provozu spaloven přínosem pro ekologii či bezpečnost? Nejprve je nutno podotknout, že mluvit o karcinogenitě celé skupiny...

DIOXINY A PROVOZ SPALOVEN

V denním tisku se často objevují články zabývající se problematikou dioxinů a požadující tvrdá opatřeni proti spalovnám. Bylo by však zastavení provozu spaloven přínosem pro ekologii či bezpečnost?

Nejprve je nutno podotknout, že mluvit o karcinogenitě celé skupiny chemických sloučenin, která zahrnuje přes dvě stovky látek, je samo o sobě technicky zcela pochybené. Jako toxická látka je klasifikováno 17 sloučenin z celkového počtu asi dvěstěpadesáti, které do skupiny tzv. dioxinů patří. Přitom rozdíl toxicity mezi jednotlivými látkami je velmi značný. Nejtoxičtější je 2,3,7, 8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (zkráceně 2,3,7,8-TCDD). Na koncentraci této látky jsou pak přepočítávány obsahy všech ostatních dioxinů. Pokud by 2,3,7,8-TCDD měl koeficient relativní toxicity roven 1, pak další dva klasifikované dioxiny mají koeficient asi 0,5 a ostatní pak 0,1 až 0,001. Dioxiny jsou po fyzikální stránce tuhé látky, nerozpustné ve vodě a chemicky velmi stabilní - proto se špatně odbourávají.

DVĚ HAVÁRIE

Nebezpečnost dioxinů je často dokládána dvěma všeobecně známými aférami. Jednak je to Seveso, kde došlo k havárii chemičky a druhým případem je kauza Agent Orange. Laici připisují nárůst výskytu rakovinných onemocnění dioxinům, které v těchto případech byly v okolním prostředí přítomny ve zvýšeném množství.

V případě havárie v Sevesu se jednalo o únik reakční směsi pro výrobu pesticidů. Meziprodukt byl samozřejmě toxickou látkou s pravděpodobnými karcinogenními účinky. Za podmínek reakce, která probíhala v havarovaném zařízení, však vznikaly i další chlorované produkty včetně dioxinů. Detailní prověření vlivu jednotlivých látek na postižené osoby později prokázalo, že za zvýšený výskyt rakoviny byly odpovědné jiné látky než dioxiny. Bylo také zjištěno, že důsledkem působení dioxinu byla choroba vyrážkového typu, tzv. chlorakné, jejíž příznaky bez následku mizí po ukončení expozice dioxinům.

Podobně při výrobě účinné látky Agentu Orange vznikají jako vedlejší produkty dioxiny. Z konečného produktu nebyly odstraňovány, protože z hlediska čistě technologického se jednalo o znečištěni, které nijak neovlivňovalo funkci finálního produktu (jakkoliv byla tato funkce nehumánní a poškozující životní prostředí). Proto se jejich výskyt zvyšoval tam, kde Agent Orange byl použit. Použití prostředku jako je Agent Orange je samozřejmě zavrženíhodné. Avšak zaměňovat působení jeho účinné látky působením inertní příměsi a vyvozovat z toho klamné závěry, je nesmyslné.

SPALOVNY JSOU ČISTŠÍ

Je samozřejmě správné působit na provozovatele spaloven tak, aby využívali co nejmodernější a nejšetrnější technologie. Otázkou však je, zda budování extrémně drahých zařízení u spaloven s minimálním efektem na celkovou úroveň emisí, jsou správně vynaložené prostředky. Při porovnání založeném na technicky správných podkladech se ukáže, že spalovny jsou ve srovnání s jinými zdroji emisí velmi "čisté". Zabráněním provozu spaloven, které nejsou zase na tak špatné technické úrovni, mohou vlastně vzniknout škody nepoměrně horší.

Uvedu ilustrativní příklad. Před několika roky byl v tisku otištěn článek odsuzující provoz spalovny kdesi na severu Čech. Článek byl uveden ohromným číslem 384 000 000, udávajícím množství dioxinu v nanogramech vyprodukovaných touto spalovnou za rok. Podle vývodu autora otráví toto množství jeden a půl miliónu okolních obyvatel. Přitom však nebylo uvedeno, zda se jedná o tzv. ekvivalentní množství, nebo o celkovou sumu všech vznikajících typů dioxinů. Při opravdu objektivním pohledu je nutno si uvědomit, že výše uvedené číslo znamená zhruba 0,4 gramu látek vznikajících za rok. Aby bylo oněch 1,5 miliónu lidí skutečně "otráveno" (dosáhli limitu povolené expozice), museli by rok dokonale kvantitativně inhalovat všechny spaliny z komína spalovny.

Články tohoto typu se obvykle nezabývají tím, jaký dopad by mělo třeba ukládání odpadu na skládku místo jeho spalování. Kolik by vzniklo aflatoxinů z hnilobných procesů, kolik vody by bylo kontaminováno, kolik methanu vznikajícího na skládce by zvýšilo skleníkový efekt (aniž by byla využita jeho energetická hodnota). Jaká rozloha by byla znehodnocena a znepřístupněna skládkou?

Málo se také ví, že množství vznikajících dioxinů ve spalovnách není prokazatelně závislé na obsahu chloru v likvidovaném odpadu. Dioxiny mohou vznikat při topení v kamnech na chatě nebo při hoření táborového ohně, i když do něj nevhodíme obal z PVC.

Domnívám se, že v tak komplikovaných otázkách, jako je působení postupů na zneškodnění odpadů na okolí, bychom se měli spolehnout na projekty vypracované odborníky, mezi kterými by zase odborníci měli vybírat. Je to zodpovědnější než se nechat ovlivňovat skupinami, které vidí, co je špatné, ale nejsou schopny nabídnout uskutečnitelné lepší řešení.

VLADIMÍR PROUZA

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down