Podle EEA je znečištění ovzduší největším zdravotním rizikem pro životní prostředí v Evropě. Jemné prachové částice způsobily v roce 2019 v Evropské unii 307 000 předčasných úmrtí, což je však o 33 % méně než v roce 2005. Odborníci spojují znečištěné ovzduší s rakovinou plic, kardiovaskulárními chorobami a astmatem.
Přibližně 97 % městské populace EU čelilo v roce 2019 koncentracím jemných prachových částic, které překračovaly hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Celkem 94 % lidí žijících ve městech bylo vystaveno koncentracím oxidu dusičitého (NO2), které překračovaly hodnoty stanovené WHO, uvedla EEA ve své zprávě.
Předběžná data z loňského roku naznačují určitý posun. Karanténní opatření kvůli covidu v Evropě zlepšila ovzduší, protože v mnoha zemích se kvůli restrikcím významně snížily emise z dopravy a průmyslu. Podle agentury mohly hrát roli i povětrnostní podmínky.
Až 95 % stanic monitorujících kvalitu ovzduší zaznamenalo ve 27 členských státech EU a dalších evropských zemích včetně Turecka a Kosova koncentrace jemných prachových částic překračující hodnoty WHO. V roce 2020 klesl jejich počet na 92 %. Celkem 79 % stanic registrovalo koncentrace oxidu dusičitého překračující normy WHO. Loni klesl jejich počet na 71 %.
EEA ve zprávě upozornila, že limity stanovené WHO jsou mnohem přísnější než ty, které určuje EU. Pouze jedno procento stanic monitorujících kvalitu ovzduší zaznamenalo v loňském roce hodnoty jemných prachových částic nebo NO2 nad unijní limity. EU uvedla, že v příštím roce své normy kvality ovzduší zreviduje, aby je lépe sladila s WHO.
Jemné částice vznikají hlavně z dopravy a průmyslu. Země ve střední a východní Evropě, kde řada domácností používá k vytápění pevná paliva, bojují s nejvyšším množství prachu ve vzduchu. Mezi země s největšími hodnotami patří Bosna, Turecko, Polsko a Bulharsko. Znečištění oxidem dusičitým nejvíc trápí Německo a Lucembursko, uvedla EEA.
-čtk-*
