Vermikompostování v jídelnách vyžaduje každodenní péči o kompostér
Biologicky rozložitelný odpad tvoří kolem 40 % směsného odpadu. Jeho zpracování pomocí kalifornských žížal má oproti klasickému kompostování výhodu, že v relativně rychlém čase a na malém prostoru lze zpracovat odpad v místě vzniku. Tuto metodu testovali téměř rok ve školní jídelně Mendelovy univerzity v Brně. Výsledky ukázaly, že vermikompostováním se dají při důkladné péči o kompost zpracovat i zbytky vařených jídel.
Zpracovávány byly zbytky zeleniny a ovoce, které vznikly při přípravě salátů. Dále byly zpracovávány nesnězené porce jídla, kromě masa, výrobků z něj a omáček. Nejčastěji tak byly do kompostéru dávány obědové přílohy (knedlík, rýže, brambory), sladká jídla a slupky z ovoce a zeleniny. Dávka byla každý pracovní den kbelík o objemu 20 l.
Téměř roční testování
Pokus byl realizován v rámci areálu univerzity a trval 11 měsíců. Kompostér byl umístěn v malé uzavřené místnosti s oknem. Během této doby došlo ke zkoušení několika způsobů uspořádání kompostéru a přípravy gastroodpadů. K přípravě gastoroodpadu bylo přikročeno, protože při vyšší vrstvě se odpad v kompostéru silně zahříval a tím ohrožoval žížaly. Když se jako opatření použilo vlhčení materiálu, došlo ke snížení teploty, ale vysoká vlhkost opět ohrožovala život ve vermikompostéru. Jako nejvýhodnější se ukázalo rozložení kompostéru do několika nad sebou položených loží, tak aby byla plocha co největší a nově přidávaný gastroodpad tvořil pouze tenkou vrstvu. Jednotlivá patra byla překryta netkanou textilií, kvůli redukci množení octomilek a much.
V současné době je svoz a likvidace gastroodpadu z jídelny řešena externí firmou, což je finančně i energeticky nákladné řešení. Pokud by však jídelna byla schopna zpracovat gastroodpad v rámci svého areálu např. metodou kompostování, dochází podle zákona k předcházení vzniku odpadu (§ 12 odst. 3). Vzniklý kompost je možné využít třeba na rostliny a další zelené plochy v rámci provozovny, darovat ho zaměstnancům nebo jej předat do komunitní zahrady či kompostárny.
Pozor na specifické problémy
Pro dobré fungování kompostovacího procesu je třeba zajistit optimální podmínky vlhkosti, přísunu odpadu, mocnosti vrstvy. Jakmile jsou podmínky nepříznivé, žížaly se nemnoží a v krajním případě z kompostéru utíkají a umírají. Problém s přílišnou vlhkostí materiálu byl řešen mícháním gastroodpadu s roztrhaným kartonem nebo papírem. Naopak vysychání kompostéru zejména po okrajích bylo řešeno postřikováním vodou. Nemalým problémem je, že tepelně zpracované jídlo žížalám příliš "nechutná", zpracovávají ho pomalu, ale toto jídlo podléhá rychlé zkáze. Tím vznikají problémy, které se nepodařilo odstranit ani přes různá opatření (plesnivění zbytků jídel na povrchu, zápach, velké množství octomilek a much). Aby bylo možné vytvořit funkční vermokompostovací systém odpadu z jídelny, bylo by třeba dalších měsíců testování, protože žížaly jsou živý organismus a potřebují čas.
Nový zákon o odpadech účinný od 1. 1. 2021 podporuje a rozšiřuje povinnost třídit biologicky rozložitelný odpad z obcí, měst a firem také na školy, nemocnice, instituce, úřady či obchodní domy. Daný subjekt musí zajistit oddělený sběr veškerých odpadů (§ 62 odst. 1), které vyprodukují jeho zaměstnanci, klienti a návštěvníci, a to zejména při konzumaci potravin a odpočinku. Tedy nejen odpadu, který vzniká přímo při předmětu jeho činnosti, jako tomu bylo dřív. Povinností subjektu je zajistit místa pro oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a směsného komunální odpadu.
Vermikompostování zbytků z jídelny je tedy možné, ale je nutná každodenní péče o kompostér. Při vermikompostování pouze zbytků syrového ovoce a zeleniny je většina výše zmíněných problémů minimální. Z tohoto důvodu je našim doporučením pro instituce začínat s vermikompostováním pouze vybraných odpadů, konkrétně zbytků ovoce a zeleniny. Až instituce zvládne tuto technologii, může začít přidávat náročnější materiály, jakými jsou zbytky vařených pokrmů.
Cílem projektu „NAZV QK22020056 – Metody intenzifikace ekologického hospodaření na orné půdě“ je navrhnout metody ekologického zemědělství na orné půdě, které povedou k intenzifikaci rostlinné produkce při plném respektování pravidel, která tuto produkci omezují z hlediska životního prostředí a zdraví spotřebitele, při uplatnění integrovaného přístupu využívajícího synergického efektu agrotechnických, biologických, a mechanických/fyzikálních metod ochrany rostlin a hospodaření na půdě.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!