V létě loňského roku zde proběhl originální komunitní projekt: velká úklidová akce s názvem Pytel za pytlem. Týkala se chráněných lokalit Hrabiny, Soví les a Pečnianský les, které jsou na dosah samotného centra města (poblíž mostů Lafranconi a Apollo). Návštěvníci zde na vybraných místech nalezli informační tabule spolu s připravenými pytli a rukavicemi, vyrobenými z recyklovaných materiálů. Pytle s vysbíranými odpadky bylo možno odložit na čtyřech místech, odkud byl po skončení akce zajištěn odvoz, separace a likvidace odpadů.
Akci připravilo město Bratislava s dalšími partnery, VÚB Bankou, odpadářskou společností OLO a organizací zodpovědnosti výrobců NATUR-PACK (OZV, kolektivní systém). Za několik dní zde dobrovolníci vysbírali 340 kg odpadu.
U vysbíraného odpadu zajistila OZV NATUR-PACK analýzu, která přinesla přehled o stavu znečištění těchto přírodních lokalit. Data jsou také zajímavá vzhledem k zálohování nápojových obalů, které se na Slovensku rozjíždí od počátku roku 2022. Při jeho zavádění bylo silným argumentem, že zabrání odhazování odpadů v přírodě, tedy litteringu.
Fyzickým rozborem a statistickou analýzou prošla přibližně třetina shromážděného odpadu. „Když jsme viděli všechny ty odpady, porozdělované podle jednotlivých druhů, uvědomili jsme si, že v přírodě končí prakticky všechno, s čím se běžně setkáváme v domácnosti – od potravin, textilií, skla, papíru, kovů, plastů mnoha druhů, nebezpečných chemikálií, až po rozmanité elektroodpady a stavební odpady,“ uvedl k tomu Marek Brinzík z OZV NATUR-PACK.
Analyzován byl vzorek, který měl necelých 100 kg. Z něj představoval nevytříditelný zbytek 13,7 %, takže až 86 % vysbíraných odpadů by za jiných okolností mohlo skončit v barevném kontejneru. Největší zastoupení měly plasty (18 % celkového množství), z toho téměř třetinu tvořily PET láhve. Celkem bylo ze stokilogramového vstupního vzorku vytříděno 5,1 kilogramu PET lahví.
Kromě toho byly nalezeny dva kilogramy obalů od kosmetiky a drogerie, dále pět a půl kilogramu obalů od potravin (šunka, sýr, ovoce, chipsy), obalových fólií a odnosných plastových tašek. Jednorázové obaly, podléhající směrnici SUP, nebyly nalezeny žádné (to však může znamenat, že jsou tak malé, že je sběrači prostě z podrostu nevysbírali).
Mezi kovovými obaly bylo 5 kg kovových plechovek, určených pro zálohování, představovaly 91 % všeho nalezeného kovu. Papírového odpadu (obalového i neobalového) bylo minimum. Vysbíralo se také přes 12 kg obalového skla. Mezi nálezy nechyběly ani odpady s obsahem nebezpečných látek (rozmanité chemikálie), baterie a elektro. Jednotlivé složky odpadů, zastoupené v litteringu, jsou v percentuálním vyjádření uvedeny v grafu.
Analýza shromážděných odpadů podle Marka Brinzíka potvrdila názor odborníků z NATUR-PACK-u, že připravované zálohování nápojových obalů nezbaví přírodu veškerého volně pohozeného odpadu.
„Na to, abychom měli v přírodě opravdu pořádek, nebude stačit, ani když z ní už zanedlouho díky zálohování zmizí nápojové PET láhve a plechovky. Z téměř 100 kg celkového analyzovaného vzorku tvořily PET láhve 5 % a přibližně stejné zastoupení měly i plechovky,“ uvedl v tiskové zprávě projektu.
Toto zjištění podle jeho slov znamená, že i kdyby se po rozjetí zálohového systému do přírody nedostal už ani jeden zálohovaný obal, nadále by tam leželo velké množství jiných druhů odpadu. Ty v analyzovaném odpadu z bratislavských lužních lesů tvořily devadesát procent.*
Jarmila Šťastná
Zdroj: Odpady-portal.sk
