Na základě revidované směrnice musí členské státy odvádět a čistit odpadní vody ze všech aglomerací s populačním ekvivalentem (PE) vyšším než 1000, oproti původní normě, která stanovovala tuto hranici na 2000 PE.
Členské státy tak do roku 2035 budou muset z městských odpadních vod před jejich vypuštěním do životního prostředí odstranit biologicky rozložitelnou organickou hmotu, to znamená zavést tzv. sekundární čištění. Výjimky se budou vztahovat na členské státy, v nichž je úroveň pokrytí stokovými soustavami velmi nízká, a byly by tudíž zapotřebí značné investice. Výjimky mohou využít i členské státy, které přistoupily k EU teprve nedávno a které již v nedávné době vynaložily značné investice na provádění stávající směrnice, tedy třeba Rumunsko, Bulharsko nebo Chorvatsko.
Do roku 2039 pak bude odstraňování dusíku a fosforu (tzv. terciární čištění) povinné pro čistírny odpadních vod v těch městech, které odpovídají populačnímu ekvivalentu 150 000 a více. „V případě těchto čistíren městských odpadních vod budou muset členské státy do roku 2045 zavést i dodatečné čištění za účelem odstranění mikropolutantů, tzv. kvartérní čištění,“ uvedla Evropská rada ve svém prohlášení.
„Je nesporné, že implementace této směrnice bude mít dopad i na výši vodného a stočného. Zdůrazňuji, že potom je odpovědností všech hráčů v tom příběhu, aby to bylo sociálně citlivé a aby cena stočného a vodného nevyletěla do nějakých astronomických výšek,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací v Českých Budějovicích. Pozitivní efekt to podle něj bude mít na kvalitu povrchové vody. „Velmi často potom tuto vodu čistíme a znovu používáme jako pitnou vodu, a pokud se ji podaří vyčistit od látek z farmaceutického průmyslu a podobně, tak se to pozitivně projeví právě na zdraví lidí. Je to opravdu investice úplně celé společnosti do kvality života,“ dodal.
Výrobci léčivých a kosmetických přípravků, které jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v městských odpadních vodách, budou podle směrnice nově muset nést alespoň 80 % dodatečných nákladů na kvartérní čištění, a to prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti výrobce a v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“.
Odvětví čištění městských odpadních vod by tak mohlo hrát důležitou úlohu při významném snížení emisí skleníkových plynů a mohlo by EU pomoci dosáhnout cíle klimatické neutrality. „Nová pravidla zavádějí cíl energetické neutrality, což znamená, že do roku 2045 budou čistírny městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a více, muset využívat energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v příslušných zařízeních,“ uvedla Evropská rada.
Mezi hlavní znečišťující látky patří dusík, fosfor, organické materiály a mikropolutanty. Dusík a fosfor se používají především jako hnojiva při produkci potravin a také v jiných odvětvích, například jako přídatné látky nebo ve farmaceutickém průmyslu. Nadměrné množství těchto chemických látek v řekách, jezerech nebo mořích podporuje rychlý růst řas a vodních rostlin, které mohou při odumírání a rozkladu snižovat obsah kyslíku. Tento úbytek kyslíku poškozuje ryby a jiné vodní organismy, což je proces zvaný eutrofizace. Organické materiály jsou také problémem proto, že k jejich rozkladu je nutný kyslík. A používáním kosmetických nebo léčivých přípravků se do odpadních vod uvolňují mikropolutanty. Například 92 % toxických mikropolutantů zjištěných v odpadních vodách EU pochází podle zjištění Evropské rady z léčivých přípravků, jako jsou antibiotika, a z kosmetických přípravků.*
-sol-
