Vědci zkoumají opětovné využití radioaktivních odpadů

Mezinárodní projekt, který vede Technická univerzita v Liberci, se zaměřil na nové možnosti sanace radionuklidů v půdě nebo vodě a získávání vzácných kovů z radioaktivních odpadů.

Evropský projekt SURRI (Sustainable Remediation Of Radionuclide Impacts On Land And Critical Materials Recovery -Udržitelná sanace dopadů radionuklidů na půdu a využití kritických materiálů) tvoří mezinárodní tým, v němž jsou odborníci ze Španělska, Velké Británie a Itálie, vede Miroslav Černík z CXI na Technické univerzitě v Liberci.

„S nápadem připravit projekt na téma radioaktivní odpady a jejich opětovné využití nás oslovila Univerzita v South Hamptonu, konkrétně Andy Cundy, profesor environmentální radioaktivity a radiochemie. Známe se z předchozích výzkumných aktivit. Naším společným výzkumným tématem byly a jsou elektrochemické metody, které naše skupina dlouhodobě studuje v návaznosti na využití nanoželeza. K projektu se přidala univerzita v Granadě, která u nás na CXI spolupracuje s týmem Aleny Ševců na využití biologických metod v sanacích,“ říká k počátkům nápadu Miroslav Černík. Ve fázi přípravy a hodnocení projektu přišel brexit, který „diskvalifikoval“ Univerzitu v South Hamptonu z přímého partnerství v tomto projektu. „Poté, co jsme projekt získali, jsme museli tým doplnit o další organizaci z vyspělých zemí EU,“ doplňuje Černík. K projektu se pak přidali vědci z univerzity Sapienza v Římě.

Radionuklidy

V minulém století patřilo Československo mezi největší světové producenty uranu (spolu s Německem, Francií, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem). V Česku proto nalezneme více než dvacet lokalit, kde se těžil uran povrchovou a podpovrchovou těžbou nebo kyselým loužením in situ. Jde o místa zasažená radionuklidy, která jsou nyní postupně sanována, stále se však zde projevují vlivy přítomnosti radionuklidů na půdu i vodu. Všechny tyto lokality nyní spravuje státní podnik DIAMO, který se tak stal partnerem projektu.

Pilotní projekty

Kritické kovy
Patří sem kovy skupiny platiny, kovy vzácných zemin,
antimon, vanad, kobalt, wolfram, berylium, lithium,
titan a řada dalších kovů. Jde o materiály nezbytné
pro špičkové technologie v leteckém a automobilovém
průmyslu, pro elektroniku a elektrotechniku, energetiku,
chemický průmysl i armádu. V širším pohledu spadají
tyto kovy mezi kritické suroviny, kam se řadí také

například koksovatelné uhlí, přírodní grafit nebo bauxit.
Tyto suroviny, nepostradatelné pro průmysl, se v Evropě
buď vůbec netěží, nebo jen v omezeném rozsahu a jejich
zdroje často leží v zemích s bezpečnostními riziky.
To přímo ohrožuje ekonomiku unie. Hledají se proto cesty,
jak zvýšit využívání domácích (evropských) zdrojů, zejména
recyklací, náhradou surovin nebo jejich získáváním
z alternativních zdrojů, mezi něž patří také důlní

odvaly a odpady.

V plánu jsou dva pilotní projekty. Prvním z nich je zkoumat nové možnosti sanace půdy nebo vody na bázi elektrochemických, elektrokinetických a biologických metod. Ty se v této oblasti používají poměrně málo, pozornost se zatím soustřeďuje spíše na chemickou kontaminaci.

Výzkumné týmy ve spolupráci s DIAMO zkoumají v oblasti Stráže pod Ralskem vybrané těžební lokality. Cílem je provést podrobnou charakteristiku těchto lokalit, zejména jde o složení bakteriálních společenstev v podzemní vodě, hlušině nebo sedimentu. Hledají se společenstva bakterií, které jsou schopny provádět tzv. bio-leaching, tedy záchyt vybraných prvků/kovů. Jejich izolace by měla být základem pro účinné biologické metody čištění a úpravy zasažených lokalit. Hledají se rovněž bakterie, které jsou schopny syntetizovat kovové nanočástice nebo imobilizovat uran a další kontaminanty.

Druhým pilotním projektem je hledání možností sanace půdy nebo vody a postupů, jak z odpadů po těžbě uranové rudy získávat kritické prvky, včetně prvků vzácných zemin. Také v tomto případě budou použity kombinované elektrokinetické, chemické a biologické přístupy, maximálně šetrné k životnímu prostředí.

Pro terénní výzkum bylo vytipováno několik lokalit – Zlaté Hory, Kaňk a Stráž pod Ralskem, kde se analyzují chemické a mikrobiologické parametry vod z důlních splachů a odtoků z odkaliště. Výzkum se zaměřuje na výskyt zlata a zinku ve vodě a možnosti jejich zpětného získávání.

Projekt SURRI by měl běžet celkem tři roky. Řešitelé z Technické univerzity Liberec si od projektu slibují rozvoj výzkumu na mezinárodní úrovni, posílení výzkumné a inovační kapacity (impaktované publikace, doktorandi) a rozvoj spolupráce s průmyslem. Spolupráce se společností Diamo pak slibuje inovativní řešení dlouhodobého problému radioaktivních úložišť. „Pevně věříme, že projekt SURRI nastartuje dlouhodobější spolupráci mezi partnery a povede k dalším společným aktivitám ve výzkumu,“ říká Černík.*

Jarmila Šťastná

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down