Vědci zkoumají opětovné využití radioaktivních odpadů
Mezinárodní projekt, který vede Technická univerzita v Liberci, se zaměřil na nové možnosti sanace radionuklidů v půdě nebo vodě a získávání vzácných kovů z radioaktivních odpadů.
Evropský projekt SURRI (Sustainable Remediation Of Radionuclide Impacts On Land And Critical Materials Recovery -Udržitelná sanace dopadů radionuklidů na půdu a využití kritických materiálů) tvoří mezinárodní tým, v němž jsou odborníci ze Španělska, Velké Británie a Itálie, vede Miroslav Černík z CXI na Technické univerzitě v Liberci.
„S nápadem připravit projekt na téma radioaktivní odpady a jejich opětovné využití nás oslovila Univerzita v South Hamptonu, konkrétně Andy Cundy, profesor environmentální radioaktivity a radiochemie. Známe se z předchozích výzkumných aktivit. Naším společným výzkumným tématem byly a jsou elektrochemické metody, které naše skupina dlouhodobě studuje v návaznosti na využití nanoželeza. K projektu se přidala univerzita v Granadě, která u nás na CXI spolupracuje s týmem Aleny Ševců na využití biologických metod v sanacích,“ říká k počátkům nápadu Miroslav Černík. Ve fázi přípravy a hodnocení projektu přišel brexit, který „diskvalifikoval“ Univerzitu v South Hamptonu z přímého partnerství v tomto projektu. „Poté, co jsme projekt získali, jsme museli tým doplnit o další organizaci z vyspělých zemí EU,“ doplňuje Černík. K projektu se pak přidali vědci z univerzity Sapienza v Římě.
Radionuklidy
V minulém století patřilo Československo mezi největší světové producenty uranu (spolu s Německem, Francií, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem). V Česku proto nalezneme více než dvacet lokalit, kde se těžil uran povrchovou a podpovrchovou těžbou nebo kyselým loužením in situ. Jde o místa zasažená radionuklidy, která jsou nyní postupně sanována, stále se však zde projevují vlivy přítomnosti radionuklidů na půdu i vodu. Všechny tyto lokality nyní spravuje státní podnik DIAMO, který se tak stal partnerem projektu.
Pilotní projekty
Kritické kovy Patří sem kovy skupiny platiny, kovy vzácných zemin, antimon, vanad, kobalt, wolfram, berylium, lithium, titan a řada dalších kovů. Jde o materiály nezbytné pro špičkové technologie v leteckém a automobilovém průmyslu, pro elektroniku a elektrotechniku, energetiku, chemický průmysl i armádu. V širším pohledu spadají tyto kovy mezi kritické suroviny, kam se řadí také například koksovatelné uhlí, přírodní grafit nebo bauxit. Tyto suroviny, nepostradatelné pro průmysl, se v Evropě buď vůbec netěží, nebo jen v omezeném rozsahu a jejich zdroje často leží v zemích s bezpečnostními riziky. To přímo ohrožuje ekonomiku unie. Hledají se proto cesty, jak zvýšit využívání domácích (evropských) zdrojů, zejména recyklací, náhradou surovin nebo jejich získáváním z alternativních zdrojů, mezi něž patří také důlní odvaly a odpady.
V plánu jsou dva pilotní projekty. Prvním z nich je zkoumat nové možnosti sanace půdy nebo vody na bázi elektrochemických, elektrokinetických a biologických metod. Ty se v této oblasti používají poměrně málo, pozornost se zatím soustřeďuje spíše na chemickou kontaminaci.
Výzkumné týmy ve spolupráci s DIAMO zkoumají v oblasti Stráže pod Ralskem vybrané těžební lokality. Cílem je provést podrobnou charakteristiku těchto lokalit, zejména jde o složení bakteriálních společenstev v podzemní vodě, hlušině nebo sedimentu. Hledají se společenstva bakterií, které jsou schopny provádět tzv. bio-leaching, tedy záchyt vybraných prvků/kovů. Jejich izolace by měla být základem pro účinné biologické metody čištění a úpravy zasažených lokalit. Hledají se rovněž bakterie, které jsou schopny syntetizovat kovové nanočástice nebo imobilizovat uran a další kontaminanty.
Druhým pilotním projektem je hledání možností sanace půdy nebo vody a postupů, jak z odpadů po těžbě uranové rudy získávat kritické prvky, včetně prvků vzácných zemin. Také v tomto případě budou použity kombinované elektrokinetické, chemické a biologické přístupy, maximálně šetrné k životnímu prostředí.
Pro terénní výzkum bylo vytipováno několik lokalit – Zlaté Hory, Kaňk a Stráž pod Ralskem, kde se analyzují chemické a mikrobiologické parametry vod z důlních splachů a odtoků z odkaliště. Výzkum se zaměřuje na výskyt zlata a zinku ve vodě a možnosti jejich zpětného získávání.
Projekt SURRI by měl běžet celkem tři roky. Řešitelé z Technické univerzity Liberec si od projektu slibují rozvoj výzkumu na mezinárodní úrovni, posílení výzkumné a inovační kapacity (impaktované publikace, doktorandi) a rozvoj spolupráce s průmyslem. Spolupráce se společností Diamo pak slibuje inovativní řešení dlouhodobého problému radioaktivních úložišť. „Pevně věříme, že projekt SURRI nastartuje dlouhodobější spolupráci mezi partnery a povede k dalším společným aktivitám ve výzkumu,“ říká Černík.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!