Čistírenský kal smíchali vědci s dalšími odpadními surovinami, a to glaukonitem a biouhlem. Glaukonit je jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Biouhel je zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty. Substrát tak lze vyrobit z nejen z odpadních, ale také lokálních surovin a v arboristice a lesnictví může alespoň částečně nahradit rašelinu, která se dováží z Pobaltí.
Kromě měst a dalších člověkem pozměněných míst, kde mají stromy ztížené podmínky, je substrát využitelný v lesních školkách a v mladých porostech do deseti let. Ke stromům, které to potřebují, se substrát položí kolem kmene. Obvykle je substrát potřeba tam, kde je z nějakého důvodu zničená vrstva humusu. "Dodáním organominerální hmoty zlepšíme vitalitu stromů a jejich prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky," popsal Kučera.
Ve městě pomůže substrát při výsadbě nových i při ošetřeních již vzrostlých stromů. V zastavěných územích jsou totiž stromy vystavené často velkému množství chemie, půda je zhutnělá, kořenový systém bývá mělký. Arboristé dokážou například částečně vyměnit zeminu odfoukáním pomocí pneumatického rýče. "Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění," uvedla Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie. Při nové výsadbě se arboristé také snaží vytvořit směsi odolnější vůči zhutnění. Stromy tak sázejí do kamenitější zeminy, kterou doplňují živným médiem, jímž může být právě substrát získaný z čistírenského kalu.
Substrát je potřeba při výrobě analyzovat, aby byl chemicky nezávadný. Zatím se s ním experimentuje na jediné arboristické ploše v Česku, pro lesnické využití se s ním experimentuje v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě. Krátkodobé účinky jsou již podle Kučery zjevné, dlouhodobé budou vědci dále studovat.*
-čtk-
