Vědci přeměnili čistírenský kal a cihelnou drť na substrát

V České republice se podle Technologické agentury ČR ročně vyprodukuje zhruba 170 tisíc tun sušiny čistírenského kalu a zhruba 750 tisíc tun cihelné drti. Výzkumníci nyní vyvinuli postup, díky kterému se oba tyto druhy odpadu mohou stát součástí substrátu pro zelené střechy, fasády i stěny. Lze je také využít jako součást pěstebního substrátu pro přípravu rozchodníkových koberců.

Na výzkumném projektu spolupracovali vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, centra AdMaS VUT v Brně firmy Sedum Top Solution s. r. o. a GreenVille service s. r. o. Finančně ho podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci Programu Národní centra kompetence.

„Čistírenský kal obvykle končí na skládkách a na zemědělské půdě. Tyto způsoby využití jsou však zákony, předpisy ale i technicky velmi limitované. Využití cihelné drti problematické není, využívá se v dopravních stavbách jako nestmelená vrstva vozovek nebo sofistikovaněji jako cihlobeton v celé řadě aplikací. Využití jako substrátu však nabízí vyšší přidanou hodnotu,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

Čistírenský kal se nejdříve suší (například v solární sušárně), poté se přemění v pelety a nakonec upraví slabou pyrolýzou do výsledného uhlíkatého produktu – biouhlu či kalocharu. Ten se posléze spojí s recyklovanou cihelnou drtí, jílem, spongilitem a kompostem nebo rašelinou. Vzniklý substrát je vhodný nejen na zakládání a údržbu zelených střech, ale i pro předpěstování rozchodníkových koberců, které poté tvoří vegetační vrstvu. Autoři projektu již nabízejí schválené užitné vzory výrobcům substrátů.

Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT umístili nový substrát při jeho testování na PVC hydroizolaci budovy pokladny koupaliště Malvíny v Třešti, která již byla s tímto záměrem konstruována. „Plocha byla rozdělena na čtyři části. Na dvou z nich jsme použili standardní komerčně dostupný substrát Optigreen, zatímco na zbylých dvou naše experimentální substráty s podílem recyklovaných materiálů. Již po dvou měsících od spuštění pokusu na nich rostla znatelně zelenější vegetace,“ řekl Michal Sněhota z ČVUT.

Výzkumu, zahrnujícím experimentální střechu v Třešti a dále též experimentální moduly extenzivních vegetačních střech doplněné o mokřadní část umístěnou v centru AdMaS, se v rámci své diplomové práce věnoval před časem i jeden ze studentů ČVUT. Obdržel za ni Cenu profesora Bechyně pro nejlepší diplomovou práci roku 2021 v kategorii Vodohospodářské a ekologické inženýrství.*

-red-

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down