"Silně kontaminovaná voda vytékající ze skládky v Jaworznu protéká reaktivními a sorpčními poli, ve kterých je železo, rašelina nebo dřevní štěpka. Závěrečné dočištění před tím, než vodu pustíme do řeky Wavolnica, obstarají rostliny v uměle vytvořeném mokřadu," popsal technologii čištění ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace liberecké univerzity (CXI) a vedoucí mezinárodního realizačního týmu Miroslav Černík.
Wetland+ se obejde bez výstavby budov čističek, bez chemikálií a jiné zátěže pro životní prostředí, nenarušuje ráz krajiny, protože reaktivní a sorpční pole se železem a rašelinou mohou být schována v úrovni terénu. Technologie podle Černíka naopak přispívá k biodiverzitě, protože v krajině přibude mokřad osázený mokřadními plodinami. Jde podle něj o technologii, která dokáže roky fungovat bez zásahu člověka, jen jednou za několik let je potřeba doplnit železo.
Technologie vznikla v rámci mezinárodního projektu LIFEPOPWAT zaměřeného na čištění skládkových vod kontaminovaných nebezpečnými pesticidy. Liberecká univerzita na něm spolupracuje s partnery v Polsku, Francii a Dánsku. Pilotní projekt spustili vědci ve spolupráci se státním podnikem Diamo a společností Photon Water Technology před dvěma lety na výsypce starého lomu na Karlovarsku. Uloženo je tam 5000 tun lindanu a odpadních látek, které vznikaly při jeho výrobě v neratovické Spolaně za minulého režimu.
"Jaworzno je oproti Hájku menší rozlohou, ale množstvím skladovaných látek ho mnohonásobně převyšuje. Je tam přes 37 000 tun lindanu a tuny dalšího odpadu z chemické výroby, který je pro člověka a další organismy toxický. Celkem je to 195 000 tun toxického odpadu, to představuje více než půl milionu metrů krychlových kontaminované zeminy. Jsou to mimo jiné látky ze seznamu perzistentních organických polutantů, které jsou uvedeny ve Stockholmské úmluvě podepsané v roce 2001 a nesmějí se používat," řekl Černík.
V Polsku je zatím experimentální zařízení. "S účinností jsme v Jaworznu na asi 85 procentech, ale časem očekáváme stejnou účinnost jako na Karlovarsku," uvedl. Úkolem vědců je navrhnout funkční zařízení ve velkém měřítku, zájem je podle Černíka i z dalších zemí. "Podle průzkumů je na území Evropy podobně velkých skládek s pesticidními látkami, jako je ta v Jaworznu, okolo 40 a další desítky nebo spíše stovky menších. Odhaduje se, že v Evropě a ve státech bývalého Sovětského svazu je minimálně 250 000 tun lindanu a dalších pesticidních látek," dodal.*
-red-
Foto: Technická univerzita v Liberci
