Zdrojem kosmického smetí je v podstatě vše, co lidstvo vynese do vesmíru. Typickým příkladem jsou nepoužívané družice, rakety na výnos družic, vybuchlé součásti motorů a zbraně pro odstranění družic, které rozprsknou kosmické smetí do různých kosmických výšek a drah. Vesmírný odpad pak žije svým vlastním životem.
"Největším problémem je smetí na nízkých oběžných drahách, kam lidstvo v posledních letech cílí svou pozornost. Pozorujeme tam největší změnu objemu materiálu za posledních deset až 15 let," řekl Josef Sebera z Astronomického ústavu (ASÚ) AV ČR. V minulosti byly největšími znečišťovateli armádně-vědecké sektory velkých mocností, dnes se do vesmíru dostávají i soukromé podniky.
"Jako společnost nejsme schopni na vesmírný odpad zareagovat a kosmické právo z dob studené války už nestačí. Problém je, že do vesmíru pouští objekty už i soukromé společnosti a najít globální shodu není snadné. Evropská unie chystá nový kosmický zákon, ale ten reguluje jen subjekty působící v Evropě," uvedl Sebera s tím, že řešení bude spočívat v aktivním odstraňovaní vesmírného odpadu.
Podle Pavla Suchana z ASÚ AV ČR je lidstvo na začátku konce pohledu na oblohu, jak ji znalo. "Teď můžeme vidět až 3000 hvězd pouhým okem. Pokud budeme vysílat čím dal větší počet družic a může jich za pár let být až 50 000 i 100 000, bude vidět více družic než hvězd," řekl Suchan.
Vesmírné smetí má také dopad bezpečnost, neboť hrozí větší množství srážek s technologickými družicemi na oběžné dráze zajišťující předpovědi počasí, navigaci nebo podporu záchranného systému. Suchan přirovnal situaci na oběžné dráze k Divokému západu. Řešení má podle něj dvě roviny, právní a technologickou.
"Z pohledu profesionálního astronoma je okolí vesmíru zamořené hodně. Komplikuje nám to práci i provoz satelitů na orbitě. Zároveň to způsobuje radiové a světelné znečištění. Například do našich pozorování svítí něco, co tam být nemá," řekla Soňa Ehlerová z ASÚ AV ČR, která je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře (ESO).
Ehlerová uvedla, že se podmínky pro astronomii budou dál zhoršovat. "Pomohlo by nám, kdyby družice na oběžných drahách nebyly vidět očima. Nebude nám to ničit obrazy oblohy," uvedla astronomka. Vzhledem k tomu, že kosmické právo téměř neexistuje, astronomové se pokoušeli dosáhnout nějaké dohody se soukromými společnostmi napřímo. Kupříkladu firma SpaceX miliardáře Elona Muska se snaží vypouštět družice šetrněji.
Zamořování oběžné dráhy Země odpadky zahájilo lidstvo oficiálně startem vědecké družice Sputnik 1 přesně 4. října 1957 v 19:28 koordinovaného světového času. Od té doby se na orbitě hromadí stále více odpadu od větších konstrukcí až po milimetrové úlomky, které mohou i deaktivovat satelit. Podle Evropské vesmírné agentury (ESA) jsou kolize však jen špičkou ledovce. Za posledních deset let totiž byly zodpovědné za pouhých 0,83 % všech událostí, které vedly ke vzniku dalších vesmírných úlomků.
„Největším problémem spojeným s vesmírným odpadem jsou exploze na oběžné dráze způsobené zbytkovou energií (palivem a bateriemi) na palubě kosmických lodí a raket,“ řekl Holger Krag, vedoucí programu ESA pro vesmírnou bezpečnost. „Přestože již léta existují opatření, která by měla podobným událostem zabránit, jejich pokles nevidíme. Likvidaci vesmírné objekty po skončení jejich úkolu se sice postupně daří zlepšovat, ale stále to jde velmi pomalu,“ dodal.
Do roku 2029 může podle odhadů ESA docházet i ke 40 srážkám ročně. Ty povedou k dalšímu tříštění objektů a ještě většímu počtu menších částí.*
-red-
