Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž spolupracovali vědci z Česka. Jeden hektar nedotčených tropických lesů v horách uloží přibližně 150 tun uhlíku. Odpovídá to množství emisí oxidu uhličitého ročně vyprodukovaných při výrobě elektřiny pro stovku domácností. Vědce ale také překvapilo, jak rychle tyto lesy mizí. Na výzkumu spolupracovali vědci z Botanického ústavu Akademie věd, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a České zemědělské univerzity (ČZU). Studii zveřejnil časopis Nature.
Výzkum ukázal, že se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Na rozdíl od jiných kontinentů také tamní horské lesy zachytí stejné množství uhlíku jako lesy nížinné. Stávající informace Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který působí při OSN, uváděly, že v horských lesích se ukládá jen 89 tun uhlíku na hektar. Význam těchto lesů pro zmírnění změny klimatu je tedy podle nové studie výrazně vyšší. Navzdory očekávání jsou v horských lesích velmi často vzrostlé stromy, s průměrem kmenu přes 70 centimetrů. A právě ty zachycují mnoho uhlíku.
"Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují," popsal postup Jiří Doležal z Botanického ústavu.
Tým z Česka ke globální studii podle AV přispěl výsledky patnáctiletého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu. "Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ uvedl David Hořák z PřF UK.
Miroslav Svoboda z ČZU dodal, že studie upozorňuje i na zásadní pokles rozlohy horských lesů. Autoři studie spočítali, že za posledních 20 let ubylo 0,8 milionu hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Etiopii. Vedlo to k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Při pokračovaní současného tempa odlesňování přijde Afrika do roku 2030 o dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.
Od roku 2000 podle vědců zmizelo v Africe zhruba pět procent horských lesů, v některých zemích je to přes 20 procent. Vedle role ve zmírnění změny klimatu jsou přitom tyto lesy i biotopem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Útočiště v nich má třeba poslední populace pralesních slonů. Sloni také roznášejí semena, živiny a spásají menší stromy, čímž podle AV přispívají k lepším podmínkám pro další růst vyšších stromů.
V tzv. Bonnské úmluvě uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Vědci však upozorňují na to, že ačkoliv zalesňování je důležité, důležitější je zabránit odlesňování.*
-čtk-
