na jednom semináři o využití biomasy se také diskutovalo o možnosti používat jako palivo obilí. Toto téma vzbuzuje obvykle rychlou emociální reakci: jak můžete pálit obilí, vždyť je to Boží dar. V případě beznabohů se většinou ozve: většina světa hladoví a my tu budem pálit obilí, místo abychom je...
na jednom semináři o využití biomasy se také diskutovalo o možnosti používat jako palivo obilí. Toto téma vzbuzuje obvykle rychlou emociální reakci: jak můžete pálit obilí, vždyť je to Boží dar. V případě beznabohů se většinou ozve: většina světa hladoví a my tu budem pálit obilí, místo abychom je nakrmili.
Diskuse byla opravdu zajímavá, a většinou v ní vystupovali zastánci využití obilí jako biomasy ke spalování. Pokusím se vám zde shrnout jejich hlavní argumenty (bez záruky přesnosti).
Za prvé: obilí máme přebytek. V případě potravinářského obilí si farmáři předem nejsou jistí za kolik a zda ho prodají. Naopak při energetickém využití mohou mít předem dohodnuté objemy dodávek, což jim poskytne jistotu. Podpoří se tak zaměstnanost v regionu a venkov se nebude vylidňovat. Za druhé: vlivem počasí často nemá obilí potravinářskou kvalitu. Farmáři musejí hledat odbyt a prodávat za nízké ceny. U paliva na potravinářské kvalitě nezáleží. Za třetí: pěstování energetické biomasy s sebou nese určitá rizika. Jde o plodiny, které u nás nemají tradici, některé jsou invazivní (křídlatka). Budeme se je muset naučit pěstovat tak, aby nedošlo k nepříjemným překvapením. Na zpracování biomasy bude třeba nakoupit také speciální stroje. Naproti tomu obilí farmáři pěstovat umějí a mají odpovídající strojní vybavení. Za čtvrté: obilí je už vlastně v jakýchsi přirozených "peletách", při spalování - na rozdíl od některé biomasy - nepůsobí potíže. Za páté: cena tuny nepotravinářského obilí představuje dnes třetinu ceny dřevěné štěpky.
Argumenty zastánců spalování byly poměrně přesvědčivé. Proto si i já dnes myslím, že by nebylo špatné o této možnosti alespoň uvažovat.
Sama za sebe dodám: odvézt obilí ubohým trpícím někam do Afriky není řešení (kromě přírodních katastrof). Tato praxe spíše místní struktury rozvrací, místo aby jim pomáhala.
Jarmila Šťastná
šéfredaktorka časopisu Odpady
