přestože je v časopise další naštvaný článek o zálohách na jednocestné obaly, slibuji, že v editorialu o nich tentokrát mluvit nebudu. V posledních dnech (psáno 20. 6.) proběhlo několik jednání a tiskových konferencí, byla zveřejněna spousta zásadních stanovisek. Necháme to trochu uležet, ono se po...
přestože je v časopise další naštvaný článek o zálohách na jednocestné obaly, slibuji, že v editorialu o nich tentokrát mluvit nebudu. V posledních dnech (psáno 20. 6.) proběhlo několik jednání a tiskových konferencí, byla zveřejněna spousta zásadních stanovisek. Necháme to trochu uležet, ono se po prázdninách uvidí. Třeba pojede pan ministr Bursík na dovolenou, a v tom klidu se tak nějak zamyslí a řekne si... No, já nevím, co si řekne, ale můžeme doufat, to bude konstruktivní.
Prahu nedávno navštívil Gary Snyder, beatnický básník a filosof přírody. Nedělal ostudu své pověsti. Byl mírně ošumělý, zarostlý šedým vousem, hovořil vlídně a pomalu, aby každý rozuměl. Mluvil o tom, že přírodu každý potřebujeme, abychom mohli vyrovnaně žít. To zvíře, které v nás stále je (a vždycky bude) potřebuje přírodu, protože je její součástí. Divočina je v nás zakódována. "Tou divočinou uvnitř civilizace je umění, kultura - proto je nutno ji pěstovat, abychom neztratili kontakt se svou podstatou," poznamenal a dodal, že pokud je člověk součástí přírody, pak je i civilizace jako lidský produkt součástí přírody. Mnohé účastníky besedy to zarazilo. Spousta jich byla velmi alternativních a přišli si posílit své přesvědčení, že civilizace je zlo, protože ničí přírodu.
Ale Gary vlídně hovořil o tom, že příroda je všude, i na posledním zaprášeném plácku ve městě, kde je jeden trs trávy. I tam žijí spousty organismů, i tam působí přírodní zákony. A předestřel vizi města, kam vedou z okolních lesů cestičky, takže se do města stěhují zvířata (v tom ho již realita předběhla - ve velkoměstech žije spousta lišek, ježků, zajíců nebo jezevců, o ptácích nemluvě).
Když se ho zeptali, jak došel ke svým úvahám a co studoval, řekl: "Nic, chodil jsem po lese a koukal, jak to tam žije. Stačí se pozorně dívat." Je to hezký návod na tyto prázdniny. Chodit po lese a dívat se, abychom vyhověli zvířeti, které je nám vlastní, a poznali, jak to v lese chodí.
Krásné léto přeje
Jarmila Šťastná
