mohla bych začít okřídlenou větou: "Tak nám zabili Ferdinanda." Respektive, tak nám sundali vládu. V den, kdy tento úvodník píšu, se politici dohadují, kdo co řekl, či neřekl. Odvolávají, co odvolali a slibují, co slíbili. Mezitím se Praha opevňuje kvůli Baracku Obamovi a lidé hovoří o...
mohla bych začít okřídlenou větou: "Tak nám zabili Ferdinanda."
Respektive, tak nám sundali vládu. V den, kdy tento úvodník píšu, se politici dohadují, kdo co řekl, či neřekl. Odvolávají, co odvolali a slibují, co slíbili. Mezitím se Praha opevňuje kvůli Baracku Obamovi a lidé hovoří o krizi. Ono všechno zlé je k něčemu dobré, je to tak, a vím o čem mluvím.
Tak třeba ten nešťastný návrh zákona o odpadech. Ministerstvo životního prostředí si ho chválí. Města, obce i průmysl svorně nadávají. Vždycky se najde ten, kdo má podezření, že námitky jsou vedeny jen malichernými osobními cíli. Ale co radostné a oslavné řeči, nemohou být taky vedeny malichernými osobními cíli? Obě strany se podle svých slov snaží být co nejobjektivnější, ale daly by za to ruku do ohně? Dává vůbec smysl přemýšlet o osobních pohnutkách nad návrhem zákona?
Podle mého názoru je to špatně. Hlavně však proto, že zákon - aspoň podle mého naivního pohledu - by měl co nejpřesněji vystihovat potřeby oboru a otevřít cestu k jeho dalšímu smysluplnému směřování. Neměly by v něm mít prostor osobní názory, ideologie nebo víry. Měl by být připravován maximálně otevřeně, ve spolupráci s odbornou veřejností a ve stálých diskusích, které by jeho znění cizelovaly. Legislativní norma by přece neměla být projevem osobních ambicí, kam chci já obor posunout, protože mám momentálně moc. Snad by to spíš měl být dokument, který nějak rozumně upravuje oblast, která je nám všem společná. Je to tak naivní představa, až se za ni skoro stydím. Nicméně u tohoto návrhu se nemohu zbavit dojmu, že jde spíš o projev osobních ambicí, než o pravidla, která by obor spravovala co nejrozumněji.
Martina Bursíka jsem už několikrát slyšela na tiskovce opakovat něco v tom smyslu, že on je ministr životního prostředí a bude ho chránit, ať se to komu líbí, nebo ne. Tak uvidíme, jestli se mu podaří nový zákon o odpadech dovést do vítězného konce, aniž by musel na sběr biologicky rozložitelných odpadů vyhlásit stanné právo.
Krásné jaro vám přeje
Jarmila Šťastná
šéfredaktorka
