v časopise najdete velký článek o zelených zakázkách - tedy systému, který nutí úřady při nákupech vybírat si výrobky chránící životní prostředí. Je to hezké, úctyhodné, velmi evropské a vůbec. A co lidi v běžném životě, mohou taky dělat zelené nákupy, při nichž kupujete jen věci, prokazatelně...
v časopise najdete velký článek o zelených zakázkách - tedy systému, který nutí úřady při nákupech vybírat si výrobky chránící životní prostředí. Je to hezké, úctyhodné, velmi evropské a vůbec.
A co lidi v běžném životě, mohou taky dělat zelené nákupy, při nichž kupujete jen věci, prokazatelně nepoškozující životní prostředí? Na to by se mohla udělat pěkná soutěž: postavit lidi do hypermarketu, ať schválně nějaké takové výrobky najdou a koupí. Možná by přitáhli pár plechovek s barvou, co mají značku Ekologicky šetrný výrobek, něco sýrů, mléko a zrní. Možná i něco dalších "zelených" výrobků, u nichž by ale nebylo úplně jasné, co je na nich vlastně zeleného (kromě záměru marketingu využít zelenou barvu pro zvýšení prodeje, když je teď Matička příroda v kurzu).
Nedávno jsem byla v drogerii. Koupila jsem prášek na praní, aviváž, dezodorant na záchod, pytle na odpadky, ubrousky. Když se nad tím výčtem zamyslíte, nic z toho před sto lety lidi neměli, ani nepotřebovali. Stačila kostka mýdla na všechno. Záchod prostě nevoněl svěžím vánkem moře. Odpadky se spálily nebo skončily v rokli za vesnicí. Bylo jich málo. Teprve s tím, že si dnes z hlediska hmotného žijeme v neuvěřitelném luxusu, vyvolalo potřebu spousty věcí, které jsou ale zcela zbytečné. A lidi si už dávno neuvědomují, že by se bez nich vlastně dalo přežít (a v mnoha místech na Zemi bez nich taky žijí). Jenže to by holt musel být jiný svět, než je ten náš. Podstata problému není v jednotlivých výrobcích, ale tkví v samotném systému, v němž žijeme. Kupovat za těchto okolností ekologické výrobky mi přijde marné. Jako když v hořícím domě zalíváte kytičky v květináči, aby neuschly.
Stejně tak mi připadají směšné a neúčinné veškeré kampaně za šetrné a zelené nakupování. Nicméně o nich budu dál psát, informovat a podporovat. Budu kupovat zelené a bio a kdoví co. Protože vážně nevím, co jiného by se s tím dalo dělat - tedy kromě nějaké katastrofy typu Day After, což bych zase vám, ani sobě nepřála.
Přeji krásný říjen
Jarmila Šťastná,
šéfredaktorka
