Obvykle se tvrdí, že výrobky ze směsných plastů se špatně vyrábějí i prodávají. Generální ředitel společnosti Transform Jan Mec tato klišé popírá. Podnik v Lázních Bohdaneč zpracovává už patnáct let plastové odpady z komunálních i průmyslových zdrojů a v současné době odebírá plasty takřka z pěti set měst a obcí.
Jak to tedy je s těmi směsnými plasty?
V balíku směsného plastu ze žlutého kontejneru je 40 % PET lahví a 40 % odpadů, které můžeme zpracovat my. Zbytek (asi 20 %) jsou nečistoty a dále nezpracovatelné podíly, které končí obvykle na skládce. Vidíte, že směsný plast - tedy různé kelímky od jogurtů, pytlíky od svačin, obaly od kosmetiky - má v komunálním odpadu stejný podíl jako PET lahve. Je zde jediný rozdíl: nemluví se o něm. Vadí mi "PETový" pohled na plasty. Když někomu řeknete plast, vidí PET. Nás ale PET lahve vůbec nezajímají, pro ně jsou tu jiní zpracovatelé. Pro nás je surovinou zbytek po vytřídění.
Zpracováváte plasty přímo ze žlutých kontejnerů nebo předtříděné?
Bohdaneč nebo blízká města, jako jsou Pardubice, k nám vozí rovnou obsah žlutých kontejnerů. Jinak většinou dostáváme surovinu z předtřiďovacích linek, kde vyberou PET, obaly od kosmetiky nebo fólie a zbytek nám dovezou. Máme více dodavatelů od velkých linek (Eko-I recykling, ODAS, Napos, Tespra Hodonín, Ekor Kyjov) až po malé firmy, které třídí plasty někde ve stodole.
Zjednodušeně řečeno - vyrábíme ze všeho, co je zbaveno PETu a fólií. Za surovinu platíme, protože máme zájem, aby se třídilo a odpady se k nám dostaly. Za netříděné plasty (včetně lukrativních složek) platíme korunu za kilogram. Za směs, ze které je odtříděno úplně všechno, co má nějakou cenu, dáváme 0,50 koruny za kilo.
Tato cena je minimální. Vyplatí se k vám dovážet?
Je obecně známo, že separaci drží nad vodou prodej vytříděného PETu. Platíme zhruba korunu za kilo, ale je to surovina, kterou nikdo jiný už nemůže využít a šla by na skládku. Jsme konečný zpracovatel na nejhorší "šunt" a jsme na to pyšní.
Stačí vám české sběrné systémy, nebo musíte dovážet?
Ne, české systémy nestačí. Musíme dovážet, ale už na druhé straně nemusíme vozit celé balíky jako na počátku výroby. Vozíme jen granulát - je ze stejných materiálů, jako zpracováváme my. Je to pro nás poměrně drahá surovina, ale používáme ho na vstupu ke zlepšování kvality.
Na počátku jsme byli na německých dodávkách závislí, protože v té době nebyly plasty z českých sběrových systémů. Od počátku jsme si ale říkali, že budeme postupně zmenšovat podíl německých dodávek a zvyšovat podíl české suroviny, až nakonec přejdeme jen na české dodavatele surovin. Dnes je už pro nás ekonomicky výhodný spíše český materiál.
Vždycky se říkalo, že o výrobky ze směsných plastů nikdo nestojí...
To popíráme tvrdě. Tady v Bohdanči vyrábíme kamion výrobků denně, za rok je to zhruba 6500 tun výrobků. Od každého občana ČR zpracujeme za rok 0,5 kila plastového odpadu.
Do zahraničí jde 25-30 % výroby, hlavně do Beneluxu. To, co dovezeme jako granulát, jim tam vracíme ve formě výrobků a rozhodně nemám výčitky, že bychom Českou republiku zavalovali odpady. Na Slovensku teď budujeme nový provoz na 2500 tun konečných výrobků. A prodáváme tam ročně 500 tun výrobků zcela bez marketingové podpory, bez reklamy. Zde je nutné říci, že trh v České republice je těmito výrobky nasycen a další navyšování výrobních kapacit bude již velmi problematické.
Jste vlastně závislí na tom, aby obce sbíraly veškerý plast. Ovlivní vás nějak případné zavedení záloh na obaly?
Rozhodně ano. Pokud by se zavedly zálohy, nikdo plast třídit nebude. Dnes celé třídění financuje prodej vytříděných PET lahví. Máme desítky dodavatelů, kteří třídí plasty jen kvůli PET. Někdy vybírají třeba i folie, zbytek slisují a prodají nám za minimální cenu, jen aby se ho zbavili. Jakmile nebudou PET lahve ve žlutých kontejnerech, dotřiďování skončí a my skončíme taky, protože nebudeme mít z čeho dělat.
Celé třídění je založené na ekonomických stimulech. Od doby, co se PET lahve staly prodejnými na trhu druhotných surovin, každý má zájem třídit, protože to nese peníze. Bez nich nebude mít třídění žádný ekonomický důvod. Kdo bude mít zájem třídit plast kvůli ceně 50 halířů za kilo? Naše cena je spíš symbolická, v systému jsou potřebné PET lahve, aby vůbec dál mohl fungovat.
Máte vlastní třídicí linku, na ní byste si mohli surovinu dotřídit.
Z okolí můžeme odebírat plasty tak jako dosud, ale rozhodně ne z tak velkého území jako dnes. Pro vzdálenější obce se nevyplatí k nám vozit směsné plasty a pokud mají vlastní skládku, budou to řešit uložením. Navíc je kapacita naší třídírny téměř naplněna a větší množství ani nemůžeme odebírat.
I z toho důvodu spolupracujeme s řadou dalších třídíren. Je to oblast podnikání, která se rozvíjí velmi rychle. Máme veliké obavy, že pokud by zmizely ze systému PET lahve, tyto firmy skončí a spousta lidí přijde o práci. Nebo můžeme veškerou surovinu dovážet ke zpracování z Německa. Jen nevím, jestli to je cíl, kterého by chtělo ministerstvo zálohami dosáhnout.
Jarmila Šťastná
