Merkuria byl československý podnik zahraničního obchodu, který se zabýval hlavně vývozem a dovozem strojírenského zboží, výbavou kuchyní, prádelen, chemických čistíren a řadou dalších obchodních artiklů. Objekt vybudovaný v brutalistním stylu má podobu železobetonové montované skeletové konstrukce, která je tvořena průnikem několika hranolů s nerovnoměrnou výškou. Fasádu původně pokrývaly olivově zelené skleněné desky, jež byly později v rámci rekonstrukce objektu vyměněny za stříbřité. Nyní jde kvůli zastaralosti k zemi. Nejde však o běžnou demolici, ale spíše o šetrné rozebírání budovy.
„Projekt Mercury je obzvláště významný, neboť se jedná o první investici takového rozsahu do developerského projektu v ČR, který je realizován v souladu s principy cirkulární ekonomiky,“ řekla Eva Nykodymová, manažerka pro oblast zdraví, bezpečnosti a udržitelnosti jednotky komerčního developmentu společnosti Skanska pro střední a východní Evropu. Mercury tak sice nahradí budovu Merkuria, ale bude z velké části obsahovat původní součásti konstrukce i materiály. Projekt si klade za cíl až osmdesátiprocentní recyklaci nebo znovupoužití z přibližně 14 000 demoličního materiálu. Například podle průzkumu společnosti ThinkCo lze opětovně využít přibližně 25 % materiálů v tradiční budově, a recyklovat se jich dá dokonce 70 %.
Celosvětově je stavebnictví zodpovědné za 35 % celkové spotřeby energií, za produkci 38 % emisí CO2 spojených s energií a za 50 % spotřeby přírodních zdrojů. Jen v EU tvoří suť ze staveb a demolic přibližně 30 % veškerého odpadu. Proto jsou nemovitosti jednou z nejdůležitějších oblastí cirkulární ekonomiky, a proto chce jít projekt Mercury příkladem cirkulární ekonomiky v českém realitním developmentu.
Zavedení cirkulární ekonomiky v Evropě do roku 2030 by podle odhadů mohlo zvýšit HDP kontinentu o 7 %. Zvýšení cirkularity ekonomiky však nelze dosáhnout bez zavedení radikálních změn v realitním sektoru. Jednání v souladu s principy oběhového hospodářství může podle Skansky snížit emise skleníkových plynů během celého životního cyklu budov téměř o 60 %. Už jen využití ocelových konstrukcí, které lze rozebrat a znovu použít, může vést k sedmdesátiprocentní úspoře energie a snížení emisí skleníkových plynů o 80 % během celého životního cyklu budovy. Nicméně přeorientovat ekonomiku a oblast nemovitostí na cirkularitu je velice dlouhý a komplikovaný proces. To dokazuje i případ projektu Mercury a jeho probíhající demolice. Ta se setkala s komplikacemi například v podobě neúplné stavební dokumentace a evidence materiálů, což si vyžádalo dodatečné specializované testy nebo problém se smíšeným složením některých prvků. Například části fasády obsahovaly sklo, ale také ocel, izolační materiály a další komponenty.
„Nedomnívám se, že za současného stavu našeho odvětví je možné zajistit rychlé provádění demolic s přihlédnutím k principům cirkulární ekonomiky. Jde o nový postup, který se všichni musíme naučit. Je to ovšem zásadní, pokud to s ochranou zdrojů a životního prostředí myslíme vážně. Proto jsme ve společnosti Skanska rádi, že můžeme být v čele tohoto úsilí,“ dodala Eva Nykodymová.
Studie, kterou vypracovala organizace ThinkCo ve spolupráci s partnery včetně Skanska, JW+A a Revive, říká, že takzvaný cirkulární deficit (circularity gap), tedy procento neobnovitelných zdrojů zůstávajících mimo uzavřený cyklus recyklace, činí celosvětově 92,8 %. Současně spotřebováváme 1,6krát více zdrojů, než kolik umožňují regenerační schopnosti naší planety. Naprostá většina budov v Evropské unii nesplňuje kritéria udržitelného stavebnictví, celkově jsou zodpovědné za téměř 40 % veškeré energetické spotřeby.
Zpráva poukazuje na nový posun v oblasti renovací a úprav budov. Vysvětluje tři hlavní strategie, které budou v následujících letech dominovat trhu. Adaptační strategie spočívá ve změně funkce budovy na jinou, což zahrnuje přeměnu její konstrukce a vybavení. To může například znamenat přeměnu starších či zastaralých kancelářských budov na byty nebo transformaci postindustriálních budov na nákupní či kulturní centra nebo na kancelářské prostory.
Expanzivní strategie představuje rozšíření využití budovy promyšleným přidáním nových prostor, ať již vedle, nad, nebo pod původní stavbu. Pomocí proaktivní strategie je budova nadále využívána a zároveň probíhají preventivní opatření, jako je modernizace, implementace nových technologií a cílené opravy problematických míst, aby budova neztratila svou funkčnost.*
-red-
Odpady č. 12/2023
