V podzemní laboratoři Bukov na Žďársku provádějí vědci pátým rokem experimenty související s plánovanou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Zkoumají 550 metrů pod povrchem horninu, proudění vody a v různých podmínkách a teplotách i materiály, které by měly být použity při trvalém uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Pracoviště zatím tvoří necelého půl kilometru chodeb, horníci tam už pro správu úložišť razí další. Nové chodby laboratoře budou od nynějších vzdálené asi kilometr. "Předpokládáme, že tyto prostory budou finálně hotové v roce 2023," řekl Lukáš Vondrovic, který v SÚRAU vede úsek přípravy úložišť.
Ražbu chodeb u bývalého uranového dolu zajišťuje státní podnik Diamo, jeho lidé se starají také o chod výzkumného pracoviště. V součtu jich tam pracuje okolo 100, další stovka pracovníků z různých institucí se podílí na experimentech. Provoz laboratoře podle Vondrovice ročně stojí asi sto milionů korun. Aktuálně tam pokračuje sedm výzkumných projektů. "Dalších osm teď máme v přípravě," doplnil. Projekty SÚRAO zadává v soutěžích.
Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017. "Plánujeme, že v provozu bude minimálně do roku 2030, respektive do roku 2035," řekl Jan Smutek ze správy úložišť, který má pracoviště na starosti. Pak by se podle něj měly práce přesunout do míst, kde by se mělo úložiště stavět.
V ČR se teď pro umístění úložiště zvažují lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. SÚRAO podle Vondrovice předpokládá dokončení výběru v roce 2030. Úložiště má fungovat od roku 2065. Dotčené obce proti jeho stavbě protestují.
PVP Bukov je na úrovni 12. patra dolu, využívá jeho infrastrukturu. Pracoviště tvoří 300 metrů dlouhá chodba, po jejíchž stranách jsou vyražené komory, kde se odehrává výzkum. Podle Smutka se na něm podílejí víceoborové týmy, v nichž jsou geologové, stavební inženýři a matematičtí modeláři.
Zkoumají například proudění podzemní vody v puklinách. "Je to jediné dynamické médium, které v úložišti je a které může transportovat radioaktivní látky. Proto je nejdůležitější zjistit, jak rychle voda proudí, jak rychle by se potenciální škodliviny dostaly na zemský povrch," řekl Karel Sosna z firmy SG Geotechnika, který tam pracoval.
Nejdelší projekt potrvá 13 let, zaměřený je na korozi materiálů, z nichž mají být kontejnery pro uložení paliva. Testovaná bude uhlíková ocel, korozivzdorná ocel a jako záložní varianta měď. K utěsnění kontejnerů i chodeb úložiště má sloužit jíl bentonit.
Komerční těžba v dole Rožná skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země. Nejnižší patra dolu nechává Diamo od letošního března zaplavit vodou, podle správy úložišť se tím sníží provozní náklady. Pod vodou už jsou tři patra.
-čtk-
Foto: Diamo
