Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude mít v příštích dvou desetiletích stále významnější vliv na formování globálních energetických trendů Afrika, která prochází největším procesem urbanizace, jaký kdy svět zažil. Kontinent má podle IEA obrovský potenciál v oblasti sluneční, větrné a vodní energetiky a také velké zásoby zemního plynu. Představuje tak v současnosti globálně nejvýznamnější oblast nejen pro energetické investice, píše agentura Hejlservis.
Studie, kterou si začátkem letošního roku objednalo francouzské ministerstvo obrany u mezinárodní poradenské společnosti Enerdata a francouzského Institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti, uvádí, že zatím nejvýrazněji si tuto příležitost uvědomují čínské firmy.
Aktivně si zatím vedou především Čínská národní ropná společnost (CNPC), Čínská ropná a chemická společnost (SINOPEC) a Čínská národní mořská ropná společnost (CNOOC). SINOPEC nyní dokončuje transakci v hodnotě 900 milionů USD na nákup 75 % jihoafrické divize společnosti Chevron. Jedná se o rafinérii s produkcí 100 000 barelů denně, závod na maziva v Durbanu, 820 čerpacích stanic, sklady ropy a 220 obchodů v Jižní Africe a Botswaně. CNOOC na konci roku 2019 podepsal dohodu o spolupráci v Gabonu. V únoru 2020 Čína schválila půjčku ve výši 214 milionů USD na výstavbu hydroelektrárny Nyabarongo II ve Rwandě. Jde o zdroj o výkonu 43,5 MW, rozvodnou stanici a přenosové vedení 110 kV. Pokračuje tak čínská investiční ofenzíva, která jen mezi lety 2010 až 2015 přinesla do energetické infrastruktury Afriky celkem 13 miliard USD.
Čína je od roku 2008 největším spotřebitelem primární energie na světě. Její podíl mezi lety 1980 a 2018 vyskočil z 8 na 22 %. Dominuje uhlí, které představuje necelých 60 % spotřeby a kde je Čína téměř soběstačná. Ropa (téměř 20 %) a zemní plyn (7,3 %) do značné míry závisí na dovozu. Při omezování uhlí kvůli snižování emisí je zajištění dodávek ropy a plynu jednou z hlavních geopolitických priorit Číny. S tímto problémem ale Afrika Číně moc nepomůže. V současné době je Afrika na světovém trhu s ropou a plynem jen malým hráčem a její produkce k pokrytí čínských potřeb nestačí. Na dopravu surovin po moři, kontrolovaném USA, navíc Čína nechce sázet, uvádí Hejlservis.*
(red)
