
V roce 2024 dosáhla míra využití recyklovaných materiálů v Evropské unii 12,2 %, což představuje nejvyšší zaznamenanou hodnotu a zároveň nárůst o 0,1 procentního bodu oproti předchozímu roku. Od roku 2015 se meziročně zvýšila o 1 procentní bod. Tento údaj, známý jako "Cirkulární míra využití materiálu" neboli "Míra cirkularity" , ukazuje podíl recyklovaných materiálů na celkové spotřebě materiálů. Nejlepší výsledky vykázaly Nizozemsko (32,7 %), Belgie (22,7 %) a Itálie (21,6 %), zatímco nejnižší míru mají Rumunsko (1,3 %) a některé další státy s méně než 3 %.
Růst recyklace v jednotlivých zemích EU není rovnoměrný. Mezi největší zlepšovatele patří Malta (+14,0 pp), Estonsko (+9,1 pp), Česko (+7,9 pp) a Slovensko (+7,2 pp). Naopak některé země, například Polsko (-4,2 pp) nebo Finsko (-3,2 pp), zaznamenaly pokles v míře cirkularity. Podle typu materiálu vede recyklace kovových rud s 23,4 %, následují nerostné materiály (14,3 %) a biomasa (9,9 %).
EU prosazuje oběhové hospodářství jako partu své klimatické a environmentální strategie, která cílí na zdvojnásobení míry recyklace na 23,2 % do roku 2030. Tato snaha pomáhá snižovat tlak na přírodní zdroje a odbourávat environmentální dopady průmyslových procesů.
Ekonomický růst a environmentální závazky EU jsou úzce spojeny s podporou oběhových procesů ve výrobě a spotřebě. Vyšší míra využití recyklovaných materiálů nejen snižuje potřebu těžby nových surovin, ale také pomáhá snižovat emise skleníkových plynů.
Vyspělé země EU současně investují do technologií třídění a recyklace, což vytváří nové příležitosti jak pro průmysl, tak pro ochranu životního prostředí. Díky tomu je Evropa na cestě stát se světovým lídrem v oběhové ekonomice, která spojuje hospodářský rozvoj s ekologickou stabilitou.*
-wal-