"Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí," uvedl analytik společnosti Ember Chris Rosslowe. "Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv," dodává.
Výroba elektřiny z uhlí a plynu oproti předchozí zimě poklesla o 11 procent (minus 27 terawatthodin) a z plynu o 13 procent (minus 38 TWh). To vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu. Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben sedmiprocentním poklesem poptávky po elektřině v EU (minus 94 TWh) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko.
Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren. Drtivá většina ze zbývajících osmnácti "uhelných členských států" v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí, uvádí Ember. Největší uhelné elektrárny v EU, ty v Polsku a v Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely 70 procenty, a to poklesem o čtyři TWh, respektive o devět TWh. Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé ho tvořilo z méně než dvou třetin. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
"Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno cca devět TWh elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2021 to bylo cca deset TWh. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 TWh za čtvrté čtvrtletí 2021 na jednu TWh za čtvrté čtvrtletí 2022. Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,” říká analytik Jan Krčál ze společnosti Fakta o klimatu.
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o deset procent. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 procenta mezi listopadem a březnem ušetřily členské státy ve srovnání s pětiletým průměrem elektřinu v hodnotě 12 miliard eur. Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi, píše Ember.*
-čtk-
