Menu
e-shop
V posledních letech evidují města i obce výrazný nárůst počtu obyvatel, kteří rostlinný a zahradní odpad třídí.
Například v Praze se od ledna 2025 počet domácností třídících bioodpad zdvojnásobil a množství vytříděného bioodpadu se téměř ztrojnásobilo. Tato pozitivní změna je spojena s bezplatným dodáním sběrných nádob a možností objednat si popelnice i sezónně, což je výhodné například pro zahrádkáře. V Pardubicích dosáhla míra třídění bioodpadu přes 54 %, ve značné míře přispívají ke zvýšení sběru investice do komunitních kompostáren a rozšíření sběrných míst. Olomouc vykázala přes 53 % vytříděného bioodpadu, kde obec také podporuje kompostování v domácnostech a komunitách a zajišťuje pohotovostní svozy bioodpadu. V Ostravě, další velké aglomeraci, se míra třídění pohybuje okolo 53 %, přičemž město rozšiřuje síť sběrných nádob a zároveň podporuje projekty energetického využití bioodpadu přes místní bioplynové stanice.
Obce střední velikosti kolem 5000 až 10 000 obyvatel jsou často ještě úspěšnější. Kraje jako Olomoucký a Pardubický vykazují míry třídění okolo 50 % a více, přičemž mnohé z těchto oblastí zavádějí sezónní sběr bioodpadu, komunitní kompostárny a osvětové kampaně zaměřené na motivaci obyvatel.
Také celostátní zákaz pálení bioodpadu od března 2025 dále podporuje jeho třídění a ekologické zpracování.
Přestože se systém třídění v městských oblastech zlepšuje, výzvy přetrvávají. Mnoho obyvatel stále bioodpad třídí nevhodně, například v plastových sáčcích nebo s příměsí nerecyklovatelných materiálů, což snižuje kvalitu vykupovaného materiálu. Zároveň ve městech mnohdy chybí dostatečné množství sběrných míst a popelnic na bioodpad, což komplikuje správné třídění. Města proto stále investují do rozšiřování sběrné sítě a budování komunitních kompostáren či bioplynových stanic, které bioodpad využívají k výrobě bioplynu či kvalitního kompostu.
Ukázaly to také výsledky nedávné osvětové akce Odpadový den v Uherském Brodě, na které se společně podílely společnost Energy financial group (EFG) a EKO-KOM. Ukázkový rozbor odpadů ukázal, že až třetinu obsahu černých popelnic na směsný komunální odpad stále tvoří právě kuchyňské zbytky, které pak zbytečně putují na skládky.
Popelářský vůz přivezl a vyklopil na náměstí směsný komunální odpad, nejprve ze sídlišť a poté z lokalit s rodinnými domy. Rozbor odhalil zajímavý rozdíl mezi sídlištní a rodinnou zástavbou. Na sídlištích v Uherském Brodě tvoří 41,7 % obsahu černých popelnic odpad, který by bylo možné roztřídit, zatímco v lokalitách s rodinnými domy je to téměř polovina (49,8 %). Lepší výsledky na sídlištích mohou souviset mimo jiné se zavedením sběrných nádob na gastroodpad, které jsou tam rozmístěny v rámci projektu „Třídím gastro“. Díky zapojení obyvatel sídlišť do tohoto projektu se v Uherském Brodě průměrně sesbírá až 1,3 tuny kuchyňského odpadu měsíčně.
Výsledky analýzy dále ukázaly, že obsah černých popelnic v Uherském Brodě kromě gastroodpadu nejčastěji tvoří plasty, papír a sklo, které měly skončit v barevných kontejnerech. V Uherském Brodě je přitom rozmístěno téměř 250 stanovišť pro tříděný odpad, takže možnosti ke správnému odevzdání jsou více než dostatečné.
„Analýza odpadu, kterou jsme ponechali veřejně přístupnou, aby si každý z kolemjdoucích mohl udělat obrázek o tom, jaké rezervy ve třídění ve městě ještě máme, ukázala, že téměř třetinu směsného komunálního odpadu tvoří nekompostovatelný bioodpad převážně složený ze zbytků potravin a vařených jídel. To je znepokojující číslo, které poukazuje na to, že i přes přítomnost sběrných nádob v určitých lokalitách města máme stále prostor ke zlepšení. Klíčové je nejen odpady správně třídit, ale také předcházet jejich vzniku a omezovat zbytečné plýtvání potravinami,“ řekl Luděk Dubrava, odborný referent nakládání s komunálním odpadem města Uherský Brod.
„Třídění gastroodpadu je pro města a obce racionální cestou jak nejen chránit životní prostředí, ale zároveň ušetřit na poplatcích za skládkování směsného komunálního odpadu. Výsledky rozboru odpadu i naše interní statistiky ukazují, že zastupitelé i obyvatelé Uherského Brodu se snaží k odpadovému hospodářství přistupovat zodpovědně, nicméně určitě mají ještě nějaké rezervy. Naším cílem je jim v tomto snažení vyjít vstříc a vzájemnou spoluprací množství vytříděného gastroodpadu nadále navyšovat,“ dodává k zapojení Uherského Brodu do projektu „Třídím gastro“ Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics, pod kterou projekt spadá.
Vláda nedávno schválila Plán odpadového hospodářství pro období 2025–2035, který mimo jiné klade důraz na zvýšení efektivity sběru a využití bioodpadu jako cenné suroviny. Od roku 2025 je navíc pro obce povinné zajistit sběr bioodpadu celoročně a dosáhnout stanovených cílů třídění celkově 60 % komunálních odpadů. Plán také zavádí samostatné programy na snížení potravinového odpadu, jehož plýtvání má být do roku 2030 sníženo o polovinu. Obce jsou motivovány a zároveň povinny investovat do modernizace sběrných systémů, rozšíření kapacity komunitních kompostáren a budování bioplynových zařízení.
Finanční a technická podpora z fondů EU a národních programů mají pomoci obcím i podnikům s implementací těchto systémů, včetně rozvoje infrastruktury, osvěty a vzdělávání. Zavádění odděleného sběru gastroodpadu je také klíčové pro naplnění cílů cirkulární ekonomiky a snížení emisí skleníkových plynů.
I přes pozitivní efekt na vzdělávání občanů a snižování obsahu černých popelnic má třídění bioodpadu jednu nedořešenou otázku, kterou je odbyt pro vyrobený kompost. Přestože se produkce kompostu z bioodpadu zvyšuje v souvislosti s rozšiřováním sběrných systémů, trh s kompostem na mnoha místech v Česku stále nedrží krok s jeho nabídkou.
Důvodů k tomuto stavu je několik. Kompost vzniklý v komunálních kompostárnách někdy nesplňuje požadavky kvality, které by umožňovaly jeho širší použití, například na zemědělské půdě. Kvalita kompostu bývá ovlivněna kontaminací nerecyklovatelnými materiály či nevhodným technologickým zpracováním. Nedostatečná podpora odbytu a chybějící jasné standardy nebo certifikace kompostu ztěžují jeho přijetí mezi zemědělci i zahrádkáři. Pro kompost často představují konkurenci levnější, i když méně vhodná, minerální hnojiva, což snižuje jeho atraktivitu na trhu.
Zároveň stát i Evropská unie poskytují finanční a technickou podporu na modernizaci provozů a vytváření podmínek pro lepší distribuci a využití kompostu. Kompost tak může být účinným nástrojem ochrany půdy před erozí, zlepšování její kvality a snížení závislosti na chemických hnojivech. Pokud se podaří odstranit bariéry v odbytu a zkvalitnit produkci, může kompost hrát klíčovou roli v oběhovém hospodářství s významným přínosem pro životní prostředí v Česku.
Zároveň tento problém řeší bioplynové stanice, které dnes nejen že umí zpracovávat kromě rostlinného také živočišný odpad, ale zároveň si poradí s jeho obaly. Vláda podporuje rozvoj bioplynových stanic mimo jiné prostřednictvím Akčního plánu podpory rozvoje biometanu, který schválila v červenci 2025. Plán klade za cíl do roku 2029 vybudovat minimálně 100 biometanových stanic s celkovou roční produkcí kolem 491 milionů normálních metrů krychlových biometanu. Podpora zahrnuje zavedení provozní podpory formou aukčního bonusu, který má být dostupný od ledna 2026, a investiční pobídky z Modernizačního fondu, zejména v rámci programu GREENGAS.
Anna Walterová
