"Rekonstrukce úpravny je první předpoklad k tomu, abychom měli dostatek pitné vody do nových vodovodů ve Václavicích a Horním Vítkově a zároveň jsme měli bezpečný zdroj vody pro Hrádek nad Nisou, který je teď z 60 procent zásobován z vodního zdroje Uhelná, kde voda v posledních desetiletích klesá," doplnil Půta. Základem fondu je 35 milionů eur (823 mil.Kč), které kraj dostal od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. Aktuálně je v něm díky úrokům k dispozici 887,85 milionu korun.
I proto je liberecký hejtman přesvědčen o tom, že smlouva mezi Českem a Polskem o řešení dopadu dolu je dobrá. Nejenže česká strana získává z Polska informace o měření hluku, prašnosti, poklesu terénu nebo úbytku vody, které dosud neměla, přestože se tam těží 75 let. "Ale postavíme ve Václavicích, Horním Vítkově, Kunraticích a Bulovce vodovody, které tam Česká republika nebyla schopná postavit od druhé světové války. To považuji za velký úspěch pro lidi, kteří v těch lokalitách žijí," dodal.
České i německé území v polském pohraničí je postiženo dopady pokračující těžby hnědého uhlí v polském dole Turów. Bez ohledu na námitky sousedů Polsko prodloužilo těžbu do roku 2044. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje důl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Odtoku vody z českého území by měla zabránit podzemní bariéry, před prachem a hlukem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val.
Tématem konference ale nebyl jen Turów, problémů, které Česko, Polsko a sousední Německo trápí, je víc. Patří k nim nedořešená rekonstrukce železnice, která propojuje Liberecký kraj s Německem přes Polsko. Krátký úsek na polském území je v havarijním stavu a léta se nedaří dosáhnout jeho opravy. Polská strana o to nemá zájem, v Polsku není na úseku jediná zastávka, i když v Porajówě by o ni zájem měli. Podle Půty chybí například i spolupráce mezi univerzitami v oboru inovací.*
-čtk-
