KRAJSKÁ KONCEPCE HOSPODAŘENÍ Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo záměr na podporu zpracování Krajských koncepcí pro hospodaření s odpady (KKHO). Cílem je usnadnit budoucímu krajskému zastupitelstvu přibližování k požadavkům na odpadové hospodářství, vyplývajících ze směrnic EU, a stanovit...
KRAJSKÁ KONCEPCE HOSPODAŘENÍ
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo záměr na podporu zpracování Krajských koncepcí pro hospodaření s odpady (KKHO). Cílem je usnadnit budoucímu krajskému zastupitelstvu přibližování k požadavkům na odpadové hospodářství, vyplývajících ze směrnic EU, a stanovit investiční potřeby daného území. O přípravě koncepce v Ústeckém kraji jsme hovořili se Zdeňkem Tarantem, Bc., vedoucím projektu v Regionální rozvojové agentuře se sídlem v Mostě.
[*] V čem spočívá mimořádnost řešení, navrhovaného ve vašem kraji?
Projekt se zpracovává ve spolupráci se zahraničním partnerem, kterým je Provincie Jižní Holandsko. To znamená, že budeme využívat jeho zkušeností a metodiky, protože Nizozemsko je v této oblasti hodně daleko. Při realizaci budeme sledovat všechny druhy odpadů, tedy nejen komunální, ale i nebezpečné a průmyslové odpady na území celého Ústeckého kraje.
Do přípravy koncepce jsme zapojili významné představitele kraje, kteří se touto problematikou zabývají. Jde o zástupce privátní sféry, provozovatele skládek a svozových firem, odborníky na životní prostředí, zástupce státní správy a samosprávy. Ti všichni vytvořili pracovní skupinu, která činnost zpracovatele tohoto strategického dokumentu řídí. Jedním z členů je i zástupce Ministerstva pro životní prostředí Ing. Pavla Červová.
Všechna data zpracováváme do geografického informačního systému ARC VIEW. To umožňuje nejen zmapovat a vyhodnotit skládky, ale i analyzovat situaci na celém území kraje. Znamená to, že se nám ukáže na mapě každá skládka a původce nebezpečného odpadu, okruh působnosti svozových firem, kapacita skládek, produkce odpadů v každé obci apod.
[*] Jakým způsobem chcete získat podklady pro analýzu?
V projektu vycházíme z databáze zpracované před pěti lety akciovou společností INGEO, která tehdy zmapovala všechny černé skládky na území kraje včetně jejich složení a velikosti. Kontaktovali jsme všechny okresní úřady, kde nám poskytli tyto vstupní materiály. Ty byly doplněny katastrální mapou z geografického informačního systému (GIS), kam obce zakreslily umístění skládek. Zároveň s tím byl zaslán vlastní formulář - pasportizační karta pro nové skládky.
Současně jsme požádali všechny obce v kraji, aby nám nahlásily, se kterými svozovými firmami spolupracují. V března až červnu 2000 jsme obeslali všech 354 obcí. Vrátilo se 30 % vyplněných dotazníků. Proto jsme ve druhém kole požádali o spolupráci jednotlivé okresní úřady. Díky tomu se podařilo získat dalších asi 20 %. Nyní připravujeme třetí kolo. Další analytické poznatky nebudou již tak organizačně náročné.
[*] Jak budou tyto podklady zhodnoceny v navrhované koncepci?
Plnění zadání je rozděleno na dvanáct kroků v průběhu 20 měsíců, tj. do května roku 2002. Patří sem například zapracování zjištěných údajů do GIS nebo mezinárodní konference (24. 1. 2001), kde budou představeny výsledky vstupní analýzy včetně návrhů na další postup při zpracování tohoto koncepčního materiálu. Proběhne také veřejné projednání návrhu KKHO a jeho finálního zpracování a jiné akce.
[*] Z jakých zdrojů bude tento program financován?
Uvažujeme o financování ze dvou zdrojů: našimi zahraničními partnery z Provincie Jižní Holandsko a dotací ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Zatím podle sdělení zástupce SFŽP budou projednány dvě přihlášky o státní dotaci. Jedna je z našeho Ústeckého kraje, druhá z Ostravska. Protože je záměrem státu zpracovat KKHO výlučně pro území kraje, měl by žádost podat někdo, kdo je oprávněn je zastoupit. V Ústeckém kraji je to Severočeské sdružení obcí, které sídlí v Litvínově (okres Most).
[*] Kdy bude koncepce hotová a na co klade důraz?
S prací jsme začali v lednu a konec je naplánován na květen roku 2002. Termín ukončení je pro nás velkou výhodou. Koncepce by totiž měla zohlednit připravovaný zákon o odpadech. A druhá věc je, že po celý příští rok budeme budovat jednotlivé stupně, ze kterých se skládá standardní osnova koncepce.
To znamená hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení, globální a strategické cíle a priority, které se naplní konkrétními projekty. Z toho bude vytvořen komplexní strategický materiál, který bude podkladem pro práci budoucího krajského zastupitelstva.
Práce na koncepci přispěje k vytvoření významných dokumentů a ke stanovení postupu pro další systematickou práci Severočeského sdružení obcí, která bude sloužit k řešení problému odpadového hospodářství v celém kraji.
[*] Získali jste kromě nizozemských zkušeností ještě další?
Ze studijní cesty po zemích Evropské unie jsme si například přivezli schéma (viz obrázek), které je pro nás velmi zajímavé. Jedná se o jeden z připravovaných výstupů Regionální rozvojové agentury v Belgii, který jednoznačně poukazuje na to, jakým směrem se v oblasti odpadového hospodářství ubírat.
Vzestupná úroveň končí tím nejdůležitějším - prevencí vzniku odpadu. Začátek je tedy ve způsobu nakládání s odpady. Mezi nejčastější způsoby patří odvoz na skládky a jeho spalování bez využití energií. Naštěstí se od obou pomalu upouští.
Pomalu se zavádí, připravuje nebo již existuje vyšší stupeň - opakované využití nebo recyklace materiálů a energií. Existují však i další způsoby prevence - nižší a vyšší.
Toto je ústřední motiv, který hodláme využívat při zpracování koncepčního materiálu, na který bude navazovat hodnocení analýzy silných a slabých stránek příležitostného ohrožení. Současně se jedná o osnovu pro zaměření strategických cílů a globálních směrů, tedy celou osnovu připravované koncepce.
[*] Jaké je složení týmu, který na projektu pracuje?
Tým odborníků se skládá ze specialistů na strategické plánování a odborníků na životní prostředí a problematiku odpadů.
Členy jsou například vedoucí katedry Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zástupce Severočeského sdružení obcí, vedoucí referátu životního prostředí okresního úřadu, zástupkyně MŽP, majitel svozové firmy, zahraniční experti a konzultanti a další. Počet se bude operativně měnit, podle dosaženého stupně zpracování KKHO, v průměru to bude vždy okolo 20 lidí v rámci jednotlivých pracovních skupin.
KAREL NEVOLNÝ
