Skupina poslanců Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 navrhla Ústavnímu soudu zrušení vyhlášky č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi. Ústavní soud nedávno tento návrh zamítl.
Poslanci spatřovali problém zejména v tom, že MŽP má podle vyhlášky svým rozhodnutím určovat jediný kolektivní systém, jehož prostřednictvím pak výrobci elektrozařízení bez možnosti volby musí zajišťovat financování nakládání s historickým elektrozařízením z domácností (HEEZ). Z ustanovení § 13 vyhlášky totiž vyplývá, že pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém, jemuž pak výrobci elektrozařízení musejí odvádět své příspěvky. Podle názoru stěžovatelů MŽP nepostupovalo v mezích a na základě zákona, a práva na svobodu podnikání. Ústavní soud přes argumenty předložené stěžovateli neshledal rozpor napadené Vyhlášky, ani žádné její části s ústavním pořádkem nebo zákonem a návrh na zrušení napadené vyhlášky proto zamítl.
MINISTERSTVO MŮŽE STANOVIT PODMÍNKY
Ústavní soud v nálezu uvedl, že k oprávnění MŽP stanovit bližší podmínky financování zahrnuje i oprávnění blíže specifikovat kolektivní systém, jehož prostřednictvím je financování zajištěno. Zákon o odpadech předpokládá, že povinnosti spojené s historickým elektroodpadem bude vykonávat systém vytvořený výrobci, jehož náklady budou financovány ze strany všech výrobců. Z tohoto hlediska pak podle názoru Ústavního soudu vymezení bližších podmínek financování, k němuž je MŽP zmocněno, nezbytně zahrnuje i zmocnění určit, který ze systému nakládání s elektrozařízeními zabezpečovat nakládání s historickými elektrozařízeními, jehož náklady budou hrazeny z příspěvků všech výrobců.
Proti nálezu Ústavního soudu neexistují žádné opravné prostředky, tento nález publikací ve Sbírce zákonů se proto stane závazným pro všechny orgány i osoby. To znamená, že ústavnost vyhlášky č. 352/2005 Sb. již v budoucnu nebude moci být zpochybňována v soudních ani správních řízeních a touto vyhláškou se budou muset řídit všechny dotčené subjekty, tedy zejména výrobci elektrozařízení, popřípadě provozovatelé kolektivních systémů.
PŘIJDE I DŮSLEDNÁ KONTROLA?
Nyní je tedy důležité, aby vyhlášku respektovaly všechny subjekty, jichž se týká. Od počátku platnosti vyhlášky ji některé kolektivní systémy i řada výrobců obchází, neplatí příspěvek na likvidaci historických elektrozařízení a neplní tak své zákonné povinnosti. ASEKOL proto očekává, že s potvrzením platnosti vyhlášky přijde i důsledná kontrola jejího plnění ze strany státu. Zprůhlednění celého systému by bylo přínosem pro životní prostředí, sběrná místa a také výrobce a dovozce elektrozařízení, kteří ho financují.
Kolektivní systém ASEKOL v roce 2008 provozoval na území ČR 9362 sběrných míst, jejichž prostřednictvím zpětně odebral 12 927 tun elektroodpadu, tedy zhruba 1,25 kg na obyvatele a rok. Přispěl tak druhým největším množstvím ke splnění limitu sběru ve výši 4 kg na obyvatele a rok, stanoveného pro rok 2008 ze strany EU Dobré výsledky byly dosaženy při stále se snižujících poplatcích pro výrobce a dovozce elektrozařízení. Poplatky by však mohly být ještě nižší, pokud by do KS ASEKOL plynuly příspěvky na historická elektrozařízení od všech výrobců a dovozců, jak tomu má podle zákona a vyhlášky být. V tuto chvíli je systém financován jen částí výrobců a dovozců.
Domnívám se, že je správné, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, aby MŽP bylo oprávněné stanovit jednotné podmínky pro všechny výrobce a dovozce elektrozařízení. Nyní je důležité, aby plnění těchto podmínek bylo důsledně kontrolováno. Jen tak nebudou moci existovat kolektivní systémy, které nevytvářejí dostatečně hustou sběrnou síť, nesbírají adekvátní množství elektrozařízení a prodávají de facto jen "odpustky" environmentálně méně uvědomělým výrobcům a dovozcům. Díky nejednotným podmínkám a nevymáhaným zákonným povinnostem se v minulosti realizace zpětného odběru elektrozařízení stávala předmětem nekalého konkurenčního boje mezi jednotlivými výrobci a dovozci elektrozařízení. To nebylo výhodné pro stát, pro životní prostředí a ve svém důsledku ani pro výrobce a dovozce elektrozařízení. Důsledná kontrola, opírající se nyní o nezpochybnitelnou legislativu, povede ke zprůhlednění celého systému a mohla by být největším praktickým přínosem vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu.
Mgr. Jan Vrba
jednatel,
ASEKOL, s. r. o.
Ústavní soud České republiky nálezem sp. zn. Pl. ÚS 28/06 ze dne 16. prosince 2008, který byl vyhlášen dne 11. února 2009, zamítl návrh na zrušení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi.
