
Údaj o nárůstu produkce emisí vychází z analýzy předběžných dat za rok 2021. Podle skupiny Rhodium Group emise zesílily rychleji než americká ekonomika, skupina přitom pracovala s odhadem meziročního nárůstu HDP o 5,7 procenta. Zároveň podle ní objem ročních emisí zůstal výrazně pod produkcí z doby před začátkem pandemie covidu-19 a byl o 17,4 procenta nižší než v roce 2005.
K navýšení emisí údajně přispěl 17procentní nárůst ve výrobě elektřiny z uhlí, který je připisován růstu cen plynu. Závislost na "nejšpinavějším" fosilním palivu podle nezávislé výzkumné skupiny meziročně vzrostla poprvé od roku 2014. Zároveň se na zesílení emisí nejvíce podílely energetický průmysl a doprava, kde produkce plynů způsobujících globální oteplování stoupla o 6,6 procenta, respektive deset procent.
Nově publikované údaje podle deníku The Washington Post (WP) odpovídají zjištěním jiných odborníků o tom, že pandemie a s ní spojené narušení světové ekonomiky příliš nezpomalily akumulaci skleníkových plynů v atmosféře. Předpovídaný loňský nárůst také signalizuje, že pandemie v USA neurychlila přechod k "zelenějšímu" hospodářství, píše WP.
Americký prezident Joe Biden před rokem nastoupil do úřadu i se slibem ráznějšího boje proti klimatickým změnám a na jaře oznámil plán dosáhnout do roku 2030 snížení emisí o 50 až 52 procent. "Ukážeme světu, že Spojené státy nejen, že jsou zpátky u stolu, ale také, doufejme, příkladem pro ostatní," uvedl Biden na listopadovém klimatickém summitu ve Skotsku.
Jenže ústřední prvky jeho klimatické strategie se mu zatím nepodařilo prosadit. Nejzásadnější plány v tomto směru byly obsažené v masivním sociálním a ekologickém balíku, který alespoň prozatím ztroskotal v americkém Senátu. Už během zákulisních vyjednávání z něj vypadl ambiciózní návrh na trestání energetických společností, které by nedodržovaly cíle ohledně odklonu od fosilních paliv.
-čtk-*
Foto: Rafinérie v Sinclair, Wyoming