Továrna společnosti Union Carbide India Limited na výrobu pesticidů v Bhópálu, kterou z 51 procent vlastnila americká společnost Union Carbide (UCC) a zbytek indický stát a banky, byla vnímána jako symbol industrializace Indie. Před 40 lety se ale stala dějištěm chemické katastrofy označované za nejhorší svého druhu v dějinách. Při úniku jedovatých plynů zahynulo 2. prosince 1984 podle prvních oficiálních údajů kolem 3500 lidí, dalších asi 15 000 osob zemřelo v následujících letech. Aktivisté mluví až o 25 000 obětech.
Spravedlnost až po desítkách let
Kolem půl milionu dalších lidí v důsledku katastrofy postihly zdravotní problémy. Řada z nich oslepla či onemocněla rakovinou, matkám se začaly rodit postižené děti. Teprve v červnu 2010 si za podíl na katastrofě vyslechlo prvních osm viníků verdikt u trestního soudu.
Až později vyšlo najevo, že do vzduchu se dostalo přes 40 tun vysoce toxického methylisokyanátu. Postupně vyplouvala na světlo další fakta. V době havárie nefungoval v továrně varovný systém a ani jedno z několika bezpečnostních zařízení. Katastrofě mohl zabránit třeba chladicí systém, který měl snižovat teplotu v zásobníku s methylisokyanátem - kdyby ovšem fungoval. Ve snaze ušetřit náklady zrušila také firma na nočních směnách odborný dozor. Vysoce rizikové bylo nestandardní, ale levnější skladování nebezpečné látky ve velké nádrži.
Největší podíl na neštěstí zřejmě nese firma Union Carbide, jejíž vedení zanedbalo bezpečnostní opatření v továrně, která už sice tehdy pesticidy nevyráběla, ale nebezpečné chemikálie stále skladovala. Úniky jedovatých plynů se přitom děly již před katastrofou.
Příliš malé kompenzace
Ze zodpovědnosti za následky neštěstí se Union Carbide podle některých vyvázala tím, že v roce 1989 zaplatila indické vládě jednorázovou částku 470 milionů dolarů. Indická vláda se ale v roce 2010 obrátila na nejvyšší soud s cílem získat další kompenzace pro oběti, aby celková částka dosáhla 1,1 miliardy dolarů. Nejvyšší soud žádost loni zamítl. Za průtahy s vyplácením odškodnění obětem bývá indická vláda stále kritizována.
Dlouho po katastrofě se vedly spory o to, kdo z trosek továrny odstraní chemický odpad, který stále zamořoval okolí. V roce 1994 americká společnost UCC, která byla většinovým vlastníkem továrny, prodala svůj podíl společnosti Eveready Industries India Limited (EIIL), která se následně spojila se společností McLeod Russel. Společnost Eveready ukončila sanaci lokality v roce 1998 a poté předala kontrolu nad oblastí vládě státu Madhjapradéš. V roce 2011 koupila společnost Union Carbid firma Dow Chemical Company.*
Tělesně či mentálně postižené děti se v Bhópálu rodí dodnes.
-red-
Foto: Julian Nyča, Wikimedia