JADERNÁ ENERGETIKA Konference o klimatických změnách v roce 1997 v japonském Kjótu (COP) dohodla mechanismy, jak pomoci signatářům naplnit závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Těmito mechanismy jsou obchodování s emisemi a společný postup signatářských států při projektech na...
JADERNÁ ENERGETIKA
Konference o klimatických změnách v roce 1997 v japonském Kjótu (COP) dohodla mechanismy, jak pomoci signatářům naplnit závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Těmito mechanismy jsou obchodování s emisemi a společný postup signatářských států při projektech na snižování emisí jak v zemích, které Kjótský protokol podepsaly, tak v zemích ostatních.
Mezi zúčastněnými státy se rozvířila debata, zda mezi projekty, které by měly pomoci snížit emise skleníkových plynů, je žádoucí zařadit také projekty jaderné energetiky.
PROJEKTY POMOCI
O vhodnosti využití jaderné energie v projektech diskutovaly pravidelné výbory COP na červnovém jednání v Bonnu. Pro projekty pomoci nesignatářským zemím, realizovaným s cílem snížit emise skleníkových plynů, bylo navrženo osm kritérií.
Jedno z nich stanoví, že projekty nepodporují používání jaderné energie. Tato klauzule však zatím nemá konečné znění a jednotlivé země budou moci pro boj s klimatickými změnami vypracovat národní strategie, které mohou využít bezemisní jaderné energetiky.
Proti tomuto explicitnímu vyřazením jaderné energetiky však stojí další klauzule, které je možno k uplatnění jaderně energetických projektů použít. V návrhu dokumentu se rovněž požaduje, aby projekty vedly k posunu na nejmodernější úroveň, k ekologickým technologiím.
Materiál obsahuje seznam vhodných nebo preferovaných technologií, kde je dána priorita hlavně obnovitelným energetickým technologiím, opatřením pro efektivnější využití energie a vyloučení využívání uhlíkatých paliv.
Z podporovaných projektů dosud byly vyřazeny mnohé z důvodů obav o jejich dostatečnost a celkovou integritu z hlediska životního prostředí. Rovněž byly často zpochybněny metody hodnocení úrovně produkce skleníkových plynů v rámci projektů nebo možné negativní vlivy realizace projektů v oblastech pokrytých jinými multilaterálními smlouvami o životním prostředí.
Oponenti tohoto postupu namítají, že klauzule jsou ve svém rozsahu tak široké, že je těžké představit si mnoho projektů, které by jim vyhovovaly.
RŮZNÉ POSTOJE
Současná pozice hlavních stran ve vztahu k seznamu vhodných a nevhodných technologií se různí. Některé země - zejména Saudská Arábie a sdružení malých ostrovních států (AOSIS), měly připomínky k zařazení jaderné energetiky do kjótských mechanismů. Saudská Arábie, jako hlavní dodavatel ropy, může mezinárodní smlouvou o omezení produkce skleníkových plynů mnoho ztratit, AOSIS má námitky hlavně proti mezinárodní přepravě radioaktivních materiálů.
Skupina zemí zahrnující Austrálii, Kanadu, Island, Nový Zéland, Norsko, Rusko, Ukrajinu a USA nesouhlasí s vyřazením neemisních (jaderných) technologií z preferovaných projektů.
Skupina zahrnuje státy s vysokou úrovní spotřeby elektřiny, které si proto přejí maximalizovat využití kjótských mechanismů, aby dosáhly svých závazků.
Skupina G77, Čína a rozvojové země, jsou proti snížení rozsahu technologií vhodných pro projekty, protože to může omezit možnost přizpůsobení se jednotlivých stran. Přestože málo z nich v současnosti využívá jadernou energetiku, Čína a Brazílie se vyjádřily pro ponechání jaderné energetiky mezi přípustnými technologiemi. Navíc chtějí některé státy rozšířit svou energetickou infrastrukturu a využití jaderných elektráren by mohlo být důležitým příspěvkem k odstranění emisí skleníkových plynů.
Většina zemí Evropské unie se staví proti zařazení jaderné energetiky mezi vhodné technologie pro podpůrné projekty. Nicméně dva z členů EU s rozsáhlými programy jaderné energetiky (Francie a Velká Británie) byly formálně proti kroku k vyřazení "jádra". Byl proto zaujat kompromisní postoj, podle kterého bude EU sice podporovat koncepci pozitivního seznamu s preferencí obnovitelných zdrojů energie a energetické efektivnosti. Na druhé straně však tento seznam nebude vyřazovat jiné technologie, jako je jaderná energetika.
Podle zastánců jaderné energetiky její vyřazení ze seznamu vhodných technologií nezastaví rozvoj jaderného průmyslu. V některých zemích zůstává jádro ceněnou součástí dodávek energie.
Stále jsou stavěny nové jaderné elektrárny. Elektrárny vybudované v průběhu tohoto desetiletí budou v provozu až do poloviny 21. století. Budou potřebovat dodávky paliva, nakládání s vyhořelým palivem a odpadové hospodářství a služby k odstavení.
Ředitel firmy British Nuclear Fuels pro jadernou politiku Jonathan Cobb říká: "Pokud bude jaderná energetika vyřazena, nebude to z důvodů pochybností o její prospěšnosti při zabránění klimatickým změnám. Spíše bude vyřazena z jiných, ekologických a politických důvodů."
- dk -
