
Mikroplasty, včetně plastových pelet, se dnes nacházejí všude – v oceánech, mořích a dokonce i v potravinách. Každý rok se podle Eurostatu do životního prostředí ztratí množství plastových pelet odpovídající až 7 300 nákladním vozům. Proto EU udělala krok ke snížení znečištění peletami přijetím opatření zaměřených na omezení ztrát a zajištění správného nakládání, včetně námořní dopravy.
Podle nových pravidel bude hlavním cílem provozovatelů a dopravců z EU i mimo ni prevence ztrát plastových pelet. Tato opatření budou zahrnovat mimo jiné balení, nakládku a vykládku, školení personálu a potřebné vybavení. Rámec pak stanovuje i povinnosti v případě náhodných úniků, mezi něž patří například organizace úklidu.
Aby nemohli mimounijní dopravci tato pravidla obcházet, a vyhýbat se odpovědnosti, budou muset v rámci EU povinně jmenovat oprávněného zástupce.
Provozovatelé, kteří ročně nakládají s více než 1 500 tunami plastových pelet, budou muset získat certifikát vydaný nezávislou třetí stranou. Malé podniky, které také nakládají s více než 1 500 tunami ročně, budou mít mírnější povinnosti, například jednorázovou certifikaci provedenou do 5 let po vstupu nařízení v platnost. Podniky, které ročně nakládají s méně než 1 500 tunami, a mikropodniky budou muset pouze vydat prohlášení o shodě.
V souladu s pokyny Mezinárodní námořní organizace stanovili zákonodárci povinnosti také pro přepravu plastových pelet v nákladních kontejnerech po moři. Týkají se hlavně zajištění kvalitního balení a poskytování informací týkajících se přepravy a nákladu. Po moři se totiž v roce 2022 přepravilo přibližně 38 % všech pelet distribuovaných v EU, jde tedy o nezanedbatelnou formu přepravy. Navíc životnost plastové pelety ve vodním prostředí se může protáhnout i na desítky let.
Předběžnou dohodu nyní musí schválit Rada a Parlament. Nařízení pak vstoupí v platnost dva roky po zveřejnění.
Eurostat odhaduje, že v roce 2019 se do životního prostředí v EU dostalo mezi 52 140 a 184 290 tunami pelet, přičemž k úniků, může dojít v různých fázích celého řetězce. V současnosti neexistují žádná pravidla EU, která by se konkrétně zabývala ztrátami plastových pelet, a to navzdory jejich negativním dopadům na životní prostředí, klima, ekonomiku a potenciálně i lidské zdraví. Plastové pelety jsou třetím největším zdrojem neúmyslných úniků mikroplastů, hned po barvách a pneumatikách.*
-sol-
Foto: Flickr