Zástupci českých podniků odmítají plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, který představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Požadují nejprve analýzy vnitrostátních energetických a klimatických plánů, jakož i dopadů pandemie koronaviru či brexitu.
"Jakékoliv návrhy na zpřísnění požadavků na snižování emisí CO2 bez předložení a projednání souvisejících klíčových analýz, ze kterých zpřísnění vychází, je nutné odmítnout," uvedla tajemnice sekce životního prostředí Hospodářské komory Lenka Janáková. Zpřísňující se požadavky nemohou podle ní jít za hranici toho, co se dá ještě označit jako ekonomicky proveditelné a současně to bude společensky ospravedlnitelné.
"Odmítáme, aby se neuváženě navyšoval cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030," uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. Případné návrhy na jeho navýšení musí podle něj zohlednit vyhodnocení finálních vnitrostátních plánů v energetice a klimatu, je třeba také analyzovat dopady pandemie a odchodu Velké Británie z EU.
Dále je nutné posoudit přínosy zavádění legislativy z balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, na kterou musí navazovat komplexní hodnocení dopadů na členské státy a sektory, připomněl Čížek. "V následujících týdnech a měsících požadujeme aktivní diskusi o možnostech příspěvků jednotlivých členských zemí při zohlednění specifik jednotlivých sektorů a dopadů na jejich konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech. Náklady transformace budou totiž pro ČR mnohem vyšší než v západních zemích EU, které mají nižší podíl průmyslu na tvorbě HDP," poznamenal.
Již splnění současných cílů bude pro některé členské státy mimořádně náročné i v běžných podmínkách, natož v období pandemie koronaviru a související ekonomické recese, upozornila Janáková. Tento záměr se podle jejích slov může pro řadu členských států snadno zvrtnout na "cestu do pekla dlážděnou zelenými úmysly".
(ČTK)*