Tři čtvrtiny lidí vědí, jak třídit PODTITULEK: Informovanost obyvatel ČR Výzkumné šetření, které bylo realizováno v průběhu jara roku 2001 nezávislou společností pro výzkum veřejného mínění Markent, s. r. o, přineslo řadu poznatků o názorech, postojích, preferencích a formách chování obyvatel ČR ve...
Tři čtvrtiny lidí vědí, jak třídit
PODTITULEK: Informovanost obyvatel ČR
Výzkumné šetření, které bylo realizováno v průběhu jara roku 2001 nezávislou společností pro výzkum veřejného mínění Markent, s. r. o, přineslo řadu poznatků o názorech, postojích, preferencích a formách chování obyvatel ČR ve vztahu k odpadům a k nakládání s nimi.
Celkem více než 2000 respondentů odpovídalo na otázky týkající se informovanosti o třídění domácího odpadu, konkrétních znalostí jednotlivých aspektů třídění, zájmu o dodatečné informace a preferovaných informačních kanálů. Dotazovaní byli vybráni tak, aby tvořili zmenšeninu populace ČR; vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku je možné provádět detailní analýzy sledovaných skutečností na úrovni jednotlivých krajů.
Dostatečnost informací
Více než tři čtvrtiny respondentů je podle svého přesvědčení dostatečně informováno o tom, jak správně třídit odpad.
Tato subjektivně vnímaná míra saturace informacemi o třídění klesá s velikostí sídla, ve kterém respondent žije. Platí tedy, že obyvatelé menších obcí (a zejména pak obyvatelé v produktivním věku) častěji než lidé ve větších městech uvádějí, že informací tohoto druhu mají dostatek.
Poněkud specifická je populace velkoměst, která je charakterizována relativně vysokou mírou subjektivně vnímané informovanosti. Rovněž platí, že respondenti, kteří bydlí v rodinných domcích, se považují za lépe informované, než obyvatelé sídlišť a činžovních domů (posledně jmenovaná skupina přitom vykazuje nejnižší hodnoty mezi dotazovanými). Z hlediska subjektivně vnímané informovanosti stojí na posledním místě obyvatelé maloměst a středně velkých sídel.
Tento paradox, kdy obyvatelé velkoměst a nejmenších obcí (do 10 000 obyvatel) vykazují podobné charakteristiky, souvisí s lokalitou pracoviště, kdy obyvatelé právě z nejmenších obcí dojíždějí za prací do velkoměst, kde přejímají vzory "velkoměstského životního stylu". To se projevuje nejen v případě vnímání dostatečnosti informací, ale také ve znalosti problematiky třídění a řady dalších postojových, preferenčních a behaviorálních aspektů.
Důležitou skutečností v této souvislosti je, že více než osm respondentů z deseti si pod tříděním odpadů představuje separaci jedné složky svého domácího odpadu. Hlubší analýzou třídících zvyklostí bylo zjištěno, že obyvatelé rozlišují tyto skupiny odpadů (obr. 1):
papír (noviny, letáky, lepenka, papírové obaly),
odpad vzniklý přípravou pokrmů (plechovky, konzervy, kuchyňský odpad, zbytky jídla),
nebezpečný odpad (chemikálie, baterie),
ostatní odpad -obaly (PET láhve, plastové obaly, láhve ze skla).
Vzhledem k tomu, že tento způsob kategorizace odpadu, podle kterého dotázaní přistupují k třídění, nekoresponduje s obvyklými požadavky na třídění, je možné právě zde hledat prostor pro případnou edukaci obyvatel v jednotlivých obcích.
Získané údaje napovídají, že popsané "posuny ve vnímání" třídění jsou ve značné míře dány absencí relevantních informací spíše než ignorací ze strany jednotlivých domácností.
Celkem 46 % všech respondentů totiž uvedlo, že by mělo zájem o větší množství informací týkající se třídění odpadu. Přitom polovinu z tohoto počtu tvoří respondenti, kteří považují své současné informace o třídění za nedostatečné. Právě těmto lidem by měly být určeny základní informační materiály o tom, jak správně provádět třídění.
Druhou polovinu z dotázaných, kteří by přivítali větší množství informací o třídění představují "pokročilí" -ti se častěji zajímají o obecnější témata spojená s tříděním odpadů a jejich recyklací, o otázky financování apod. Zájem o větší množství informací o třídění odpadu projevují více ženy a lidé s přírodovědním vzděláním. Současně platí, že zájem o tyto informace roste s úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání, zůstává stejný ve všech věkových skupinách od 20 do 60 let a je shodný i ve skupinách respondentů s rozdílnými příjmy.
Kvalitní informace
Pro případné praktické využití získaných poznatků je významným prvkem rovněž informace o preferovaných formách získávání informací pro třídění. Každý druhý respondent by si přál být informován o třídění prostřednictvím letáků distribuovaných v místě bydliště, přibližně stejná část dotázaných by uvítala, pokud by nacházela informace o třídění přímo na obalech jednotlivých výrobků a stejně preferovány jsou rovněž informace umístěné na kontejnerech. Nejméně preferovanými informačními kanály jsou besedy, rozhlasové relace a vývěsky.
Každý dotázaný uvedl v průměru tři informační prameny; jejich výběrem respondenti opět naznačili obecnější kategorie preferovaných informačních pramenů. Jednotlivé typy jsou tedy následující:
Hromadné sdělovací prostředky s celostátní působností (TV, rozhlas, celostátní tisk).
Informace dostupné přímo při vyhazování odpadu (informace na kontejnerech, na obalech výrobků).
Informace -o místní úpravě -v místě bydliště (letáky, místní noviny, dopisy ve schránce).
Jiné formy získávání informací (vývěsky v domě, besedy, diskuze).
Pro efektivní působení na populaci ČR je vhodné zajímat se o toto rozřazení a komunikovat s obyvateli jak prostřednictvím masmédií, tak formou značení či praktických pokynů uvedených zejména na kontejnerech (eventuálně na obalech výrobků), a v neposlední řadě také prostřednictvím místního tisku či direct-mailingu. Jiné formy poskytování informací (tj. vývěsky v domě, besedy, diskuze) považují vzhledem k nízké preferenci ze strany obyvatel za doplňkové komunikační nástroje.
V souvislosti s preferovanou formou distribuce informací se nabízí otázka, jaké informace vlastně obyvatele v souvislosti s tříděním odpadů zajímají. Obecně lze požadované informace rozdělit na praktické a na obecné. Praktické informace, které mají nejčastěji místní charakter, požaduje 44 % dotázaných. Tito lidé by rádi získávali informace o tom, zdali způsob jejich třídění odpadu je správný, zdali například neodhazují nějaký typ odpadu do nesprávného kontejneru, dále by uvítali informace o umístění nejbližších sběrných míst a kontejnerů pro tříděný odpad, včetně harmonogramu svozu odpadu v místě bydliště.
Obyvatele rovněž zajímají informace tom, jakým způsobem je organizován svoz odpadů, jak je upraven režim skládek, jak probíhá likvidace jednotlivých kategorií odpadu -vše na úrovni obce a konkrétního místa bydliště respondenta. V neposlední řadě se občané zajímají o finanční stránku třídění a svozu tříděného odpadu.
Druhá část respondentů se zajímá o obecnější témata spojená s tříděním odpadu: tito jednotlivci by přivítali údaje, které by poukázaly na důležitost třídění v kontextu ochrany životního prostředí, vysvětlily jim dopady současné legislativní úpravy, přiblížily jim vlastní průběh zpracování odpadů, možnosti a formy využití druhotných surovin, atd.
Z výzkumného šetření také vyplynulo, že téměř dvě třetiny majitelů chat a chalup převáží odpady mezi svým stálým bydlištěm a chatou/chalupou. Častějším jevem přitom je převážení odpadů z chat/chalup do měst: data vypovídají o tom, že takový převoz provádí více než každý druhý majitel chaty/chalupy. Méně běžný je převoz odpadů opačným směrem, odpady z měst na chatu/chalupu převážení přibližně dvě pětiny dotázaných (obr. 2).
Třídění je důležité
Výsledky provedeného výzkumu poukázaly na skutečnost, že většina obyvatel ČR si uvědomuje závažnost problematiky třídění odpadu -s výrokem "Je důležité třídit odpad" vyjádřilo souhlas 96 % dotázaných. Současně 92 % obyvatel považuje třídění odpadu a následnou recyklaci za formu nakládání s odpady, která nejméně zatěžuje životní prostředí. Detailní analýza konkrétních znalostí o požadavcích na třídění odpadu však poukazuje na povrchnost a nepřesnosti ve znalostech jednotlivých respondentů.
Jiří Remr,
agentura Markent, s. r. o.