V průběhu let 2003-2006 bylo zpracováno celkem 22 situačních zpráv k Realizačním programům. V rámci jejich přípravy byly shromážděny a vyhodnoceny všechny dostupné informace o sledovaných proudech odpadů, včetně definice klíčových problémů, zmapování technické infrastruktury pro nakládání s odpady a současně zajišťovaného monitoringu o produkci odpadů a nakládání s nimi.
Ze všech dosud zpracovaných materiálů vyplývá, že situace v ČR je v oblasti nakládání s odpady na srovnatelné úrovni zemí ES. Stále však je třeba situaci v některých oblastech postupně zlepšovat. Na zpracování zpráv se podíleli odborníci působící v oboru odpadového hospodářství, zástupci jednotlivých ministerstev, vysokých škol, nevládních organizací, hospodářské sféry (svazy, asociace, sdružení), veřejné správy a dalších dotčených subjektů. Navrhli celou řadu dílčích opatření na různých úrovních dopadů pro rozhodování orgánů státní správy i vlastní provádění.
Cíle POH vyplývají zejména z implementovaných požadavků právních předpisů Evropského společenství v oblasti nakládání s odpady, ke kterým byla schválena aktualizovaná Rámcová strategie financování investic na zajištění implementace právních předpisů Evropského společenství v oblasti životního prostředí (usnesení vlády č. 1571 ze dne 7. prosince 2005).
ODPADY Z ENERGETIKY
Realizační program ČR pro nakládání s odpady z energetiky se zaměřuje na odpady ze spalování uhlí pro výrobu energií a z doprovodných procesů, včetně vedlejších energetických produktů (VEP), neboť problematika běžného spektra odpadů v tomto odvětví nevyžaduje speciální řešení. Z porovnání využívání VEP v ČR a v Evropské unii vyplývají některé rozdíly a možnosti kvantitativního růstu využívání VEP především ve stavebnictví. Pro zabezpečení cílů POH bylo navrženo několik opatření:
- Upravit právní předpisy, aby bylo snadnější nahradit primární přírodní zdroje materiály, které by se jinak staly odpadem.
- Problematiku vedlejších energetických produktů zapracovat do ekologické daňové reformy.
- Posílit systém kontroly kvality, zejména s ohledem na obsah perzistentních organických znečišťujících látek a těžkých kovů na VEP. Z terminologických, právních a organizačních problémů (resp. nejasností) vyplývají časté různosti výkladů a postupů kontrolních (inspekčních) orgánů (životní prostředí, obchod).
ODPADY Z TĚŽBY
Realizační program pro odpady z těžby se snaží definovat a odlišit od sebe průvodní horniny těžené jako doprovodný produkt těžby daného nerostu, se kterým se nakládá podle báňských předpisů, a odpady z těžby, které naplňují dikci zákona o odpadech. Realizační program byl zpracován před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. 2. 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.
Podle RP by měl být navržen jednotný způsob posuzování vlivu na životní prostředí u hmot ukládaných na povrch terénu a do zemské kůry nezávisle na jejich původu. V zásadě existují tři druhy hmot, které jsou v různých procesech a legislativních režimech ukládány na povrch a do zemské kůry. Jedná se o odpady, výrobky a průvodní dobývané nerosty (hlušiny). Vzhledem k tomu, že všechny tyto způsoby a druhy hmot mohou mít v daných podmínkách stejný vliv na životní prostředí, měl by existovat i stejný a jednotný způsob posuzování vlivu na životní prostředí při jejich ukládání či používání na povrchu a do zemské kůry. Kompetence ČIŽP by měly být rozšířeny, aby mohla dozorovat vliv na životní prostředí u všech hmot ukládaných na povrch terénu a do zemské kůry.
KONTAMINOVANÉ ZEMINY A SEDIMENTY
Z údajů o produkci, způsobech nakládání, technikách a technologiích dekontaminace zemin a sedimentů v realizačním programu vyplývá, že kontaminované zeminy jsou vedeny v evidenci a mají svá charakteristická čísla v Katalogu odpadů. Kontaminované sedimenty se neevidují.
Kontaminované zeminy a sedimenty patří k problematickým odpadům, protože jde o velké objemy odpadů. Značný podíl v objemech odpadů představuje především výkopová zemina, která vzniká při sanaci starých zátěží a při stavební činnosti. Dalším materiálem jsou sedimenty a usazeniny vytěžené ze dna rybníků, drobných vodních toků a závlahových kanálů. Usazeniny ze dna jednotlivých prvků hydrografické sítě jsou většinou mate-riály přirozeného původu, vznikající díky přírodním procesům. I v případě, že sedimenty vyhovují požadavkům na obsah těžkých kovů a dalších rizikových látek, stávají se po vytěžení odpadem. Při aplikaci materiálů do zemědělské půdy musí být řešen problém možné kontaminace půd, vstupu rizikových látek do půdního prostředí, a tím i do dalších složek ekosystému. Závažnost celé problematiky si vyžádala právní úpravy ve všech vyspělých zemích a ani ČR se těmto procesům v legislativě nemůže vyhnout. Při sedimentaci těchto částic ve vodním prostředí dochází k interakcím s dalšími látkami přítomnými ve vodě a může docházet k obohacování sedimentů rizikovými prvky. Je proto nutné posoudit obsah těchto rizikových prvků a stanovení limitů před aplikací do půdy.
Údaje o těchto odpadech od původců odpadu svědčí o tom, že kódy a názvy odpadů dle Katalogu dostatečně nevyjadřují potřebnou strukturu popisované problematiky. K dosažení cílů POH by bylo třeba zkvalitnit hodnocení kontaminovaných zemin a sedimentů. Některé parametry je nutno doplnit a sledovat postup hodnocení environmentální přijatelnosti kontaminovaných zemin a sedimentů z hledisek ekotoxicity a zdravotních rizik při jejich využívání nebo odstraňování.
Otázky sanace sedimentů jsou aktuální na celém světě, můžeme očekávat, že i v ČR jim také v budoucnu bude věnována podstatně vyšší pozornost. Kontaminované sedimenty se nevyskytují jen v blízkosti silných zdrojů znečištění, ale mohou také představovat vážný problém v plošně znečištěných oblastech, při revitalizaci toků a čištění říčních koryt a nádrží.
PRŮMYSLOVÉ ODPADY
Průmyslové odpady jsou reprezentovány velkým počtem odpadů, které je možno do této kategorie zařadit. Rozdílné jsou svými technickými, chemickými a nebezpečnými vlastnostmi a šíří technologických postupů, při kterých vznikají. Výsledkem řešení situační zprávy byl návrh opatření, která se vztahují k opatřením závazné části POH ČR, nařízení vlády č. 197/2003 Sb.
Průmyslových odpadů, které by bylo možno podle Katalogu odpadů zařadit do kategorie průmyslový odpad, je více než 600. Pracovní skupina vybrala 25 druhů odpadů, ke kterým by měla být přijata opatření přednostně. Jako priority byly analýzou stanoveny následující podskupiny odpadů: 08 03 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tiskařských barev, 11 01 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a 19 01 Odpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů.
Průmyslové podniky však mají pro plnění POH ČR mnohem větší význam, než mohl zahrnout RP PO. Zpracovatelé RP navrhli zejména zlepšit vzdělávání pracovníků, kteří poskytují či zpracovávají vstupní data pro potřeby informačního systému odpadového hospodářství. Provoz ISOH se v současné době potýká s nedostatečnou kvalitou některých přebíraných dat, jejichž verifikace a případná oprava je náročná.
- jst -
Zdroj: kompletní materiál na www.env.cz, redakčně upraveno a kráceno
Přehled etap zpracování Realizačních programů
Vláda ČR schválila v roce 2003 nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. POH požaduje, aby byly zpracovány Realizační programy ČR pro specifické skupiny odpadů na podporu plnění cílů POH ČR. Realizační programy POH ČR jsou zpracovávány postupně od roku 2003. Celkem bylo v průběhu let 2003-2006 zpracováno 22 situačních zpráv, 19 z nich bylo předloženo vládě k projednání.
V I. etapě v roce 2003 byly zpracovány situační zprávy k Realizačním programům pro:
- nakládání s nebezpečnými odpady, kaly z čistíren odpadních vod, autovraky, obaly a odpady z obalů, PVC a odpady s obsahem PVC, dekontaminaci a odstranění zařízení s obsahem PCB, elektrická a elektronická zařízení, biologicky rozložitelné odpady se zaměřením na biologicky rozložitelné komunální odpady
V II. etapě v roce 2004 byly dokončeny situační zprávy k Realizačním programům pro : komunální odpady, oleje, baterie a akumulátory, stavební a demoliční odpady, pneumatiky, biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva atd., odpady ze zdravotnictví, návrh nástrojů na podporu materiálového využití odpadů, značení a třídění plastů
III. etapa v roce 2005 představovala přípravu situační zprávy k Realizačním programům pro: kontaminované zeminy a sedimenty, průmyslové odpady, odpady z energetiky, odpady z těžby, odpady ze živelních pohrom. III. etapa je etapou poslední.
