Tisíce tun skloviny na skládkách PODTITULEK: Úskalí recyklace obrazovek V posledních letech je v odborných kruzích zabývajících se zpracováním komunálního odpadu stále častěji diskutováno téma možného využití druhotných surovin z vyřazených televizních přijímačů a dalších přístrojů (např. počítač....
Tisíce tun skloviny na skládkách
PODTITULEK: Úskalí recyklace obrazovek
V posledních letech je v odborných kruzích zabývajících se zpracováním komunálního odpadu stále častěji diskutováno téma možného využití druhotných surovin z vyřazených televizních přijímačů a dalších přístrojů (např. počítač. monitorů) s vestavěnými vakuovanými (černo-bílými nebo barevnými obrazovkami).
Poněvadž právě obrazovka tvoří u těchto přístrojů významný hmotnostní podíl, byla do oblasti zkoumání možností zpětného využití hlavních druhotných surovin z likvidovaných EOL-obrazovek (EOL=End-of-life, tzn. na konci životnosti) zaměřena pozornost jak některých zpracovatelů odpadů (subjektů zabývajících se separací, popř. i následnou úpravou dále využitelných surovin), tak i výrobců obrazovkové skloviny. V sousedním Německu se například vytvořila v rámci Asociace výrobců elektrických a elektronických součástek a přístrojů (ZVE) zvláštní pracovní skupinu, jejíž cílem je hledat ekologická a ekonomická řešení recyklování obrazovkové skloviny.
Výsledkem dosavadních aktivit je definice základních podmínek a parametrů opětovně využitelné skloviny, dále vznik několika provozoven průmyslově se zabývajících separací a čištěním druhotné skloviny, a v neposlední řadě i nastartování pravidelných dodávek této skloviny výrobcům skleněných obrazovkových komponentů (stínítek a kónusů) k jejímu úspěšnému a bezodpadovému zpracování.
Je třeba zdůraznit, že k dosavadním úspěšným krokům na poli recyklace EOL-obrazovek přispěla nemalou měrou i podpora kompetentních státních orgánů.
V loňském roce pak bylo vydáno memorandum výrobců obrazovkového skla ze zemí EU, jehož součástí je i výzva:
aby výrobci obrazovkového skla využívali střepů z recyklace jako hodnotné suroviny,
aby byly vytvářeny specializované skládky na soustřeďování elektronického odpadu, které by se staly hlavním zdrojem obrazovkové skloviny,
aby recyklovaná sklovina nebyla nadále klasifikována jako nebezpečný odpad, ale jako hodnotná surovina (toto aby se vztahovalo i na transport recyklované skloviny přes hranice států),
aby příslušné evropské instituce plně podporovaly recyklování EOL-obrazovek s cílem dosáhnout maximálního možného stupně uzavření materiálové smyčky v oblasti výroby obrazovkového skla.
České aktivity
V prostředí ČR nejsou aktivity na poli recyklace EOL-obrazovek dosud příliš rozvinuty. Před několika lety vznikla na půdě společnosti MESIT holding, a. s., v Uherském Hradišti chráněná dílna se zaměřením na získávání druhotných surovin z vyřazených domácích elektronických přístrojů (televizorů, radiopřijímačů, magnetofonů apod.).
Jednou z posledních surovin, kterou strojní a technologické vybavení dílny umožňuje "vytěžit", je právě obrazovková sklovina. Produkční kapacita chráněné dílny je však v oblasti EOL-skloviny dosud poměrně nízká a dílna samotná je vnímána, soudě podle ohlasu veřejnosti ale i přístupu některých instancí, spíše jako humanitární zařízení, než jako ekologická a ekonomická jednotka.
Jediný výrobce obrazovkového skla v ČR, STV Glass, a. s., je také jediným významným českým zpracovatelem recyklované skloviny. Tato společnost má s recyklací skloviny již značné vlastní zkušenosti a mnohé další poznatky a zkušenosti má možnost čerpat od renomovaných odborníků ze svého mateřského závodu Schott Glas, který sídlí v německém městě Mainz. Hlavní zdroje druhotné suroviny, které STV Glass, a. s., využívá, leží mimo území ČR. Je to jistě jak ke škodě možných zpracovatelů EOL-obrazovek, kteří v prostředí ČR bohužel scházejí, tak i ke škodě životního prostředí, neboť na skládkách komunálního odpadu se ročně kumuluje značné množství přístrojů s EOL-obrazovkami i obrazovek samotných.
Na druhé straně světová produkce vakuových obrazovek vykazuje od svého počátku až po současnost trvale rostoucí tendenci, což znamená, že při nedostatku druhotných vstupů (recyklované skloviny) roste neustále poptávka po primárních surovinách, jejichž těžbou je přírodní prostředí rovněž velmi postihováno.
Je třeba mít na paměti, že v budoucnu dojde nepochybně k úplné náhradě vakuové obrazovky jakožto zobrazovacího média médii zcela odlišnými a pro milióny tun EOL-skloviny bude jen obtížně hledáno smysluplné využití. Recyklace obrazovkové skloviny by měla mít proto maximální podporu ze strany odpovědných orgánů a institucí a nemenší podpora by měla být věnována ochraně primárních zdrojů surovin.
Technologie zpracování
Budeme-li vycházet z některých v ČR publikovaných údajů, přibývá na našich skládkách ročně kolem 300 tis. EOL-obrazovek, což reprezentuje okolo 3,5 tis. tun skloviny. Celý tento objem by bylo možno v STV Glass, a. s., zpětně využít, pokud by zde existoval příslušný potenciál, zaměřený na systematický sběr, separaci a čistění EOL-skloviny.
Průmyslová separace a úprava skloviny z EOL-obrazovek do stavu vhodného k opětovnému zpracování však není nikterak jednoduchá. Existují dva zásadní typy problémů, s nimiž je nutno se vypořádat a to:
Odlišnost chemického složení různých typů sklovin, které se navzájem liší nejen z titulu vlastní funkčnosti (sklovina černo-bílých obrazovek, sklovina stínítek BO, sklovina kónusů a ostatní minoritní skloviny jako např. krky obrazovek), ale i podle výrobce.
Přítomnost aktivních chemických vrstev nanesených na vnitřní i vnější straně obrazovky (luminofory, povlak na vnitřní straně kónusu na bázi grafitu a kysličníku železitého, grafitová vrstva na vnější straně kónusu, Al-vrstva napařená na vnitřní plochy černobílých obrazovek a nakonec skelná pájka s obsahem cca 80 % Pb, sloužící ke spojení kónusu se stínítkem BO), které je nutno ze skloviny odstranit před jejím opětovným vložením do vsázky.
Každý výrobce skleněných obrazovkových komponentů zaručuje u svých produktů velmi přesné fyzikální parametry a chemické složení. Je zřejmé, že vsázkou cizorodé skloviny (jejíž chemické složení a homogenita nejsou předem známy) či jakýchkoliv nečistot (zbytků původních aktivních vrstev apod.) dochází k ovlivnění technologických procesů v průběhu tavby a parametrů výsledných výrobků. Těmto rizikům je nutno v maximální možné míře zabránit. Výrobci skleněných obrazovkových komponentů proto definují požadavky jak na chemické složení recyklovatelných střepů, tak i na jejich povrchovou čistotu.
Kvalita obrazovek
Současná světová produkce obrazovkového skla rozlišuje dva druhy sklovin s diametrálně odlišným chemickým složením, daným požadovanou funkčností (bezolovnatá sklovina na výrobu stínítek a olovnatá sklovina k výrobě kónusů BO).
Aby bylo možno využít střepy z EOL-obrazovek pro výrobu výše uvedených druhů sklovin, je nutné zabezpečit v maximální možné míře jejich třídění na základě chemického složení. Výrobní technologie STV Glass, a. s., kde jsou v nynější době vyráběny pouze kónusy barevných obrazovek (olovnatá sklovina), vyžaduje třídění střepů z EOL-obrazovek do následujících kategorií:
Střepy z ČB-obrazovek (jejich použitelnost je vzhledem k odlišnému chemickému složení černobílé skloviny velmi omezená).
Střepy z kónusů BO (použitelnost je maximální a mohou být zastoupeny až do výše 70 % hmotnostního objemu vsázky).
Střepy ze stínítek BO (použitelnost velmi omezená pro odlišné chem. složení).
Homogenizovaná směs střepů z kónusů a stínítek BO. Poměrné zastoupení cca 2:1 ve prospěch stínítkové skloviny. Střepy mohou být dávkovány pouze v malém množství.
Heterogenní směs střepů ze stínítek a kónusů BO a rovněž střepů z ČB-obrazovek (využitelnost velmi nízká, střepy mohou být přidávány do vsázky pouze v nepatrném množství).
Sklovina krků obrazovek (vysoký podíl PbO). Střepy jsou použitelné v obdobném rozsahu jako střepy z kónusů BO.
I přes poměrně nízkou míru použitelnosti některých z výše uvedených kategorií střepů se jedná z hmotnostního hlediska o velmi významné objemy. Průměrná hmotnost denní vsázky tvořené směsí surovin s přídavkem střepů se totiž pohybuje okolo 120 tun, tzn. podíl střepů z kónusové skloviny může činit až 84 tun. Střepy s nižší užitnou hodnotou jsou pak dávkovány v objemech jednotek tun, výjimečně dojde k překročení hranice 10 tun. Jsou však činěny další kroky v oblasti technologie tavby, jejichž cílem je vytvořit takové podmínky, aby bylo možno podíl vsázky střepů s malou užitnou hodnotou ještě zvýšit.
Z míry užitkovosti jednotlivých kategorií střepů vychází také jejich cena. Obecně platí zásada, že čím vyšší je užitná hodnota střepů, tím vyšší je i jejich cena. Na dosažení vyššího stupně užitkovosti střepů z EOL-obrazovek je však nutno vynaložit vyšší náklady, resp. je třeba mít k dispozici dokonalejší recyklační technologii.
STV Glass, a. s., je připravena podpořit veškeré aktivity, které povedou k rozšíření produkčních kapacit v oblasti recyklace EOL-obrazovek a je rovněž připravena odebírat veškerou technologicky zpracovatelnou sklovinu.
Jaroslav Brabec,
Škola Mesit, o. p. s.
