Pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) pracuje hvězdárna od roku 2016. „Tehdy jsme se zapojili do projektu, který ověřil, že náš dalekohled dokáže změřit polohy i drobného odpadu přesně tak, že to je dostatečné pro výpočty ESA. Z jejich pohledu je tak dalekohled tzv. validovaný senzor,“ řekl ředitel Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích Zdeněk Moravec.
Evropská unie má podle něj na oběžné dráze objekty, které je třeba chránit. Vznikl tak projekt, do něhož je zapojena řada evropských států a další se zapojit chystají. „Pokud se zapojíme do sítě, která se bude věnovat monitoringu vesmírného okolí, budeme se podílet na zvyšování bezpečnosti. Ve vesmíru totiž stále přibývá satelitů, družic a odpadu,“ uvedl ředitel.
Smlouva mezi Českou republikou a EU by mohla být podepsaná v příštím roce a v roce 2023 by měl program odstartovat. „Pokud bychom se zapojili, získali bychom peníze na provoz a také na zvýšení naší konkurenceschopnosti,“ řekl Moravec s tím, že pro hvězdárnu zapojení do projektu znamená také prestiž a rozvoj odborníků.
Nový dalekohled získala hvězdárna v roce 2015, je optické konstrukce s hlavním zrcadlem o průměru 43 centimetrů a ohniskovou vzdáleností 294 centimetrů. „Velký průměr zrcadla umožňuje astronomům pozorovat mnohem slabší objekty. Díky vysoké světelnosti jsou vidět dobře galaxie i mlhoviny, přitom má přístroj velké zorné pole, takže se tam vejdou objekty celé,“ dodal Moravec.
Zamořování oběžné dráhy Země odpadky zahájilo lidstvo oficiálně startem vědecké družice Sputnik 1 přesně 4. října 1957 v 19:28 koordinovaného světového času. Od té doby se na orbitě hromadí stále více odpadu od větších konstrukcí až po milimetrové úlomky, které mohou i deaktivovat satelit. Podle nové výroční zprávy Evropské vesmírné agentury však dosavadní opatření zaměřená na redukci vesmírného smetí nestačí držet krok s jeho obrovským rozsahem. „V posledním roce již šlo o prvořadé nebezpečí. Sledovali jsme nejen to, jak do sebe takřka narazily dva velké mrtvé satelity, ale Mezinárodní vesmírná stanice musela hned třikrát provést nouzový manévr potřebný k tomu, aby se vyhnula srážce s vesmírnými úlomky," uvedl vědecký server Science Alert.
Kolize jsou však podle zprávy ESA jen špičkou ledovce. Za posledních deset let totiž byly zodpovědné za pouhých 0,83 % všech událostí, které vedly ke vzniku dalších vesmírných úlomků.
„Největším problémem spojeným s vesmírným odpadem jsou exploze na oběžné dráze způsobené zbytkovou energií (palivem a bateriemi) na palubě kosmických lodí a raket,“ řekl Holger Krag, vedoucí programu ESA pro vesmírnou bezpečnost. „Přestože již léta existují opatření, která by měla podobným událostem zabránit, jejich pokles nevidíme. Likvidaci vesmírné objekty po skončení jejich úkolu se sice postupně daří zlepšovat, ale stále to jde velmi pomalu,“ dodal.
Do roku 2029 může však podle odhadů ESA docházet i ke 40 srážkám ročně. Ty povedou k dalšímu tříštění objektů a ještě většímu počtu menších částí.
Možným řešením by mohly být opakovaně použitelné rakety, avšak tato technologie je stále v plenkách. Od jejich vzniku konstruo-vali lidé rakety tak, aby na oběžnou dráhu dopravily příslušné zařízení, a jejich odhozené vyhořelé části pak zůstaly volně plout vesmírem.
Dalším možným opatřením by podle vědců mohla být konstrukce takových vesmírných lodí, které by dokázaly odolávat nehostinnému prostředí otevřeného vesmíru, aniž aby se rozpadly. Pak se totiž uvolní méně akumulované energie a paliva, a bylo by tak méně pravděpodobné, že vysloužilá vesmírná loď po čase vybuchne. Takovou loď by pak mohlo řídicí centrum přesunout po skončení její práce na bezpečnější oběžnou dráhu, kde by společně s dalšími stroji vytvořily takový hřbitov nebo vesmírné vrakoviště. Tedy přesně takový strašidelný obrázek, který známe z nejednoho sci-fi filmu.
Statistický model ESA ukazuje více než 130 milionů kusů vesmírného odpadu menších než milimetr, které jsou lidského původu. Jde o společný problém, neboť na zamořování orbity se podílejí všechny země, které mají vesmírný program. Jediným způsobem řešení tak je podle odborníků mezinárodní spolupráce. Naštěstí států, které při vesmírných letech dodržují mezinárodní pokyny, v posledních deseti letech přibývá. ESA chce v roce 2025 také začít testovat nový projekt sběru vesmírných úlomků.
-sol-
