Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí další 1,5 miliardy korun. Celkem si modernizace teplárenství vyžádala od roku 2013 investice přes 25 miliard korun, řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2019 téměř o dvě třetiny a emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny, uvedl.
"Modernizace tepláren bude pokračovat až do konce příštího roku, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Rozhodujícím zdrojem znečištění prachem jsou v České republice ale dávno lokální topeniště. Jejich provozovatelé na rozdíl od tepláren neplatí ani za emise znečišťujících látek ani za emise oxidu uhličitého," řekl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.
Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha řekl, že čísla hovoří jasně - teplárny snížily emise znečišťujících látek dost výrazně. "Stále však výroba tepla vypouští neudržitelné množství skleníkového oxidu uhličitého a je silně závislá na hnědém uhlí, které bude dražší a dražší. Proto je potřeba, aby sektor prošel daleko větší transformací. Už nejde o nové filtry nebo jen změnu paliva. Je potřeba zásadně snížit plýtvání na úrovni budov a rozvodů a také do systémů centrálního zásobování teplem zapojit moderní technologie jako tepelná čepadla a podobně," uvedl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo. "V roce 2018 vypustily domácnosti z lokálních topenišť téměř 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,7 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98,8 procenta," uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle Koželouha je mimo jiné potřeba zvýšit energetické daně na fosilní paliva v menších kotelnách a lokálních kotlech. "Ty nyní mají neférovou výhodu proti teplárnám, jež musí platit čím dál dražší emisní povolenky," dodal. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, vystoupila podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, na začátku letošního roku dosud nejvýše - nad 35 eur (asi 915 Kč) za tunu CO2.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně stoupl čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. Výnosy firmy pak proti roku 2018 vzrostly o 4,8 procenta na 5,3 miliardy korun.*
(ČTK)
