"Návrh rozšiřuje možnosti úspory zemního plynu v topné sezoně tím, že umožní provoz stacionárních zdrojů dodávajících energie s využitím jiného paliva, než je zemní plyn. Jde o spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 megawattů (MW) do 200 MW včetně, uvedené do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií," stojí v předkládací zprávě. Tyto středně velké teplárny měly koncem roku, kdy končí plošná výjimka z emisních limitů, definitivně přejít na zemní plyn.
Vyhláška dále řeší i možnosti změn ve využití záložních uhelných zdrojů o celkovém tepelném příkonu nad 50 MW, které jsou v současnosti v provozu nejvýše 1500 hodin ročně. Jde o zdroje, které nejsou vybaveny tak, aby splňovaly nynější emisní požadavky. "Pro tyto zdroje je předkládaným návrhem stanoveno, že doba trvání výše uvedených mimořádných stavů vyhlášených z důvodu energetické krize se nezapočítá do jejich limitovaných provozních hodin za rok," stojí v dokumentu. Novela by měla nabýt účinnosti k letošnímu prvnímu září, platit má do konce května 2024.
Jiří Koželouh z Hnutí Duha uvedl, že by výjimky negativně dopadly na životní prostředí, ale pokud budou nutné k zajištění tepla, tak se "nedá nic dělat". Koželouh také zdůraznil, že MŽP musí odolat tlaku uhelných firem a povolit jen nejnutnější úlevy.
Podle právničky z expertní organizace Frank Bold Elišky Beranové je návrh částečně za hranou pravidel evropského práva. "To v jednotlivých, odůvodněných případech umožňuje prodloužení teplárenských výjimek. Pokud však jde o plošné nezapočítávání provozních hodin zdrojů v záloze, přestože zdroje povolené množství hodin doposud ani nevyčerpaly, evropské právo takovou výjimku nezná a neumožňuje," tvrdí Beranová.
"Pro takový postup ministerstvu životního prostředí dokonce chybí jakékoliv zmocnění v zákoně o ochraně ovzduší," dodala právnička. Vyjádření MŽP ČTK shání. Ekologové jako problém označili i to, že úlevy by se vázaly jak na nouzový stav vyhlášený vládou, tak i na předcházení stavu nouze, které je v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Lhůta k připomínkování návrhu je zkrácena na pět pracovních dní, omezen je i okruh účastníků. Připomínky mohou zaslat jen MPO, ministerstvo financí, Úřad vlády ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, kraje a hlavní město Praha a Odbor kompatibility Úřadu vlády.*
-čtk-
