Získávání barevných kovů z kabelů u nás není nic mimořádného. Recyklace, kde primární jsou PVC obaly kabelů, a teprve potom kov - to je výjimka i v evropském měřítku.
Recyklace PVC z kabelů se totiž prakticky nedělá, takové provozy jsou v Evropě tři, či čtyři. Běžně se kabely se buď párají, aby se získal kov, případně se na nich PVC vypaluje - to je ovšem praxe mimořádně bezohledná k životnímu prostřdí a zvláště oblíbená u bezdomovců. Obecně se však dá říci, že valná část kabelů, nebo zbytků z nich končí na skládkách.
Ve společnosti Replast Plzeň na to šli z druhé strany. "S recyklací PVC z kabelů začali před 15-20 lety Němci, a ti pak předali tuto technologii k nám," říká jednatel firmy Ing. Zdeněk Blažek. "My jsme chtěli dělat recyklaci kabelů jako takových. Řekli jsme si, že když dokážeme zhodnotit izolaci kolem kabelů, budeme mít při nákupu lepší ceny než konkurence, která izolaci využít neumí. Proto jsme nejdřív vybudovali provoz na zpracování izolací, a pak teprve na zpracování celých kabelů."
Dnešní kapacita linky v Plzni je ročně zhruba 6500 tun, ale potřebě zpracování už nestačí. Chystají novou technologii, která navýší kapacitu k 9000 tunám za rok. Takové objemy kabelů k recyklaci však není možné získat pouze na českém území. Do Plzně se vozí z Rakouska, Maďarska, Německa, Polska i Holandska. Vzhledem ke značným vzdálenostech proto musí být výroba velmi efektivní.
"Od našich dodavatelů kabely vykupujeme. V počátcích provozu byly doby, kdy nám za odběr museli platit, ale to už není pravda. Situace na trhu se změnila," říká Blažek. "Do zahraničí jde i většina naší produkce. Zpočátku jsme měli odbyt hlavně v zahraničí, kam jsme prodávali až 90 % naší produkce. Teď se situace pomalu mění. Exportujeme asi 70 % produkce, zbytek se už uplatní v Česku."
ZPRACOVÁNÍ
Základem recyklace kabelů (stejně jako u většiny jiných komodit) je dokonalé třídění suroviny na vstupu. Zejména se musí důkladně vytřídit gumové a samozhášecí kabely, které recyklovat nejde. Kabely s PVC izolací se pak rozemelou na jemnou drť a ta se separuje s využitím různé vodivosti složek. Separuje se několikrát směs, a poté i jednotlivé složky - cílem jsou co nejšistší frakce.
Velké kabely z rozvaděčů nemá smysl drtit, protože mají velký podíl kovů a drcení by bylo neefektivní. Pářou se proto na strojích a izolace se odděluje ručně.
Ing. Blažek upozorňuje: "Jde nám o to získat co nejčistší surovinu. Můžeme si dovolit mít určitý podíl příměsí, ale nesmí být moc vysoký. PVC granulát musí také mít určitou zrnitost a kvalitu, aby se z něj daly dělat kvalitní výrobky. Proto věnujeme takovou pozornost třídění. Je to ruční práce, a je nutné najít takové lidi, kteří nás moc nestojí a jsou schopni pracovat dobře."
Barevné kovy z kabelů jdou do kovohutí. PVC granulát se dále zpracovává na podkladové krytiny pro vnitřní a vnější využití - do výrobních hal, skladů, také do objektů živočišné výroby, jako jsou jízdárny nebo dojírny. Krytiny z recyklovaného PVC byly použity na mnoha zimních stadionech, i na přístupových cestách na olympiádě v Turínu. Další použití mají na silnicích jako zpomalovací a vodicí prahy a obrubníky.
SBĚR
Recyklační závod získává kabely z Česka na základě smlouv s dodavateli energie. Odebírají také kabely ze sběrných dvorů nebo vykupují surovinu od jiných zpracovatelů (rozdrcené kabely nebo již vytříděné složky).
"Alfou a omegou recyklace je získat výhodně kvalitní surovinu, která umožní vyrábět za nižší ceny výrobky, souměřitelné kvalitou s výrobky z jiných materiálů. Co se týče technologie, v té už problém není. Umět výrobky dobře prodat, v tom je celé tajemství recyklace," uzavírá Ing. Blažek.
