Teplotně nadprůměrné zimy v letech 2012 až 2020 a mimořádně příznivé rozptylové podmínky v loňském roce jsou hlavní příčinou toho, že v Česku meziročně opět významně poklesly koncentrace většiny měřených látek v ovzduší. Případná změna meteorologických faktorů by ale mohla znamenat rychlý návrat většího znečištění. V souvislosti s vydáním aktualizovaných pokynů pro kvalitu ovzduší, které připravila Světová zdravotnická organizace (WHO), o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Pokyny podle SZÚ slouží Evropské komisi pro nastavení standardů pro čisté ovzduší. Nařízení komise je pak závazné ve všech členských státech EU.
Ve většině sídel meziročně poklesly koncentrace benzo(a)pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv a také některá průmyslová výroba. Benzo(a)pyren je navázán na prachové částice a pro lidský organismus je karcinogenní a mutagenní. Kromě toho podle SZÚ meziročně poklesly i hodnoty benzenu, arsenu a niklu. Do naměřených hodnot se loni promítla také protiepidemická opatření v epidemii covidu-19. V příměstských lokalitách a na vesnicích se negativně projevil provoz lokálních topenišť, v městech se naopak zlepšilo ovzduší v důsledku omezení dopravy a mobility.
Znečištěné ovzduší významně poškozuje zdraví a zkracuje životy lidí. "Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro náš organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti," uvedl SZÚ.
"Když zjednodušíme řeč naměřených čísel, lze říci, že na každého obyvatele ČR staršího 30 let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života v důsledku dýchání takto znečištěného vzduchu," uvedl vedoucí Národního referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.*
-čtk-
