Evropská unie vydala 13. února 2003 směrnici 2002/95/ES o odpadu z elektrických a elektronických zařízení (o elektrošrotu, OEEZ). V rámci přístupového procesu musí Česká republika tuto směrnici implementovat do svých národních podmínek.
Jako jedna z mála zemí Evropské unie má s tvorbou takového systému zkušenosti Holandsko, proto ho české Ministerstvo životního prostředí požádalo o asistenci. Díky tomu od počátku roku běží projekt "Systém řízení pro odpad z elektrických a elektronických zařízení v České republice", finančně podporovaný holandskou vládou. Jeho cílem je formulovat systém řízení (nakládání s elektrošrotem) pro přijetí a zavedení evropské směrnice a poté ho částečně implementovat.
Pro uskutečnění projektu bylo vybráno konsorcium firem Witteveen+Bos (jedna z hlavních konzultačních firem v tomto oboru v Holandsku), Meurs/LMA (Meurs působí jako konzultační společnost, LMA je národní kancelář pro registraci dopravy odpadů), Holandská asociace pro nakládaní s tuhým odpadem (NVRD - sdružuje obecní a městské společnosti pro odvoz odpadů) a firma KAP, s. r. o. (konzultační společnost v životním prostředí v ČR).
Projekt je součástí předvstupního programu, který řídí agentura SENTER International.
Rámec pro sběr a zpracování
Evropská směrnice 2002/95/ES o elektrošrotu poskytuje rámec pro separovaný sběr, zpracování a znovuvyužití elektrošrotu, včetně financování a poskytování informací. V stanoveném rámci mohou jednotlivé země volit různé přístupy. Směrnice má tři hlavní cíle. Především má eliminovat elektrošrot, který je zdrojem nebezpečných látek, z komunálního odpadu. Má také zajistit znovuvyužití drahých surovin, obsažených v elektrošrotu a bezpečné zneškodnění nevyužitelných nebezpečných součástí.
Směrnice obsahuje cíle pro materiálové využití a recyklaci různých typů odpadů z elektrických a elektronických zařízení. Členské státy musí například do 31. prosince 2006 dosáhnout míry odděleného sběru OEEZ v průměru 4 kg/rok ze soukromých domácností na jednoho obyvatele.
Směrnice také stanovuje nové požadavky, hlavně na výrobce a distributory elektrických a elektronických zařízení. Producenti a dovozci elektrických a elektronických zařízení mají být odpovědni za jejich zařízení po tom, co se tato zařízení stanou odpadem.
Kromě toho směrnice ukládá producentům a dovozcům odpovědnost za sběr a zneškodnění historického elektrošrotu (tj. za všechny vyřazené elektrické a elektronické zařízení, které jsou prodány před 13. srpnem 2005).
Povinnost výrobců
Výrobci a dovozci by tedy měli podle směrnice vytvořit systém pro separovaný sběr elektrošrotu z domácností (bez poplatku), zabezpečit zpětný odběr vyřazených zařízení z domácností na základě principu "jeden za jeden bez poplatku", zpracovat elektrošrot při použití nejlepších dostupných technik a zavést systém pro materiálové využití a recyklaci elektrošrotu, který byl separovaně sesbírán.
Pro realizaci systému musejí výrobci a dovozci poskytnout (garantované) finance minimálně pro sběr, zpracování, materiálové využití a konečné odstranění elektrošrotu z domácností a proporčně sdílet odpovědnost za financování historického odpadu (i odpadu značek, které se už nevyrábí).
Mezi důležité povinnosti patří informace pro spotřebitele o elektrošrotu a způsobu materiálového využití i monitorování celého systému (zde by měla kromě výrobců a jiných subjektů fungovat také státní správa).
Práce skupiny
Projektový tým navrhl pro projekt tzv. IBIS metodu "otevřeného plánování", ve které jsou všechny zúčastněné strany zahrnuty do hledání vhodné implementační strategie.
Tato metoda byla v Holandsku aplikována na více odpadních proudů, např. vyřazené vozidla, odpadní oleje, elektrošrot, baterie.
Základem metody je formování strategické "IBIS skupiny", v níž jsou zástupci všech zúčastněných stran, kteří prezentují její většinový názor. Během procesu by členové IBIS skupiny měli komunikovat s ostatními členy o vývoji prací a vytvořit tak zpětnou vazbu.
Během projektu se IBIS skupina celkově setká pětkrát s přestávkami mezi setkáními 4 až 6 týdnů. Skupina bude připravovat návrh systému pro zavedení směrnice o elektrošrotu, který bude zohledňovat požadavky směrnice o elektrošrotu a české legislativy. Cílem je dosáhnout konsensus ve výsledcích. Samozřejmě takový výsledek nemůže být garantován předem. V případě, že skupina nedosáhne konsensu, bude vypracován návrh systému konsorciem firem ve spolupráci s MŽP.
Složení české IBIS skupiny je uvedeno (včetně kontaktů) v rámečku. První setkání IBIS skupiny se uskutečnilo v červnu června 2003. Závěry setkání jsou zveřejněny na internetové stránce: http://www.kap.cz/projekty. Zde budou také průběžně zveřejňovány diskusní materiály, aby se k nim mohl kdokoliv vyjádřit. Zájemci se mohou vyjadřovat buď prostřednictvím některého ze zástupců IBIS skupiny nebo kontaktováním zástupce firmy Kap na e-mailové adrese s.ilavska@prg.kap.cz. Tímto vyzýváme i čtenáře časopisu Odpady, aby se svými připomínkami připojili do procesu formování systému nakládání s elektrošrotem.
KAP, s. r. o
Dělení elektrických a elektronických zařízení podle přílohy IA směrnice 2002/95/ES
1. Velké domácí spotřebiče
2. Malé domácí spotřebiče
3. Zařízení telekomunikační a zařízení informačních technologií
4. Spotřebitelská zařízení
5. Osvětlovací zařízení
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních nástrojů)
7. Hračky, zařízení pro volný čas a sporty
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků)
9. Přístroje pro monitoring a kontrolu
10. Automatické dávkovače