Mikroplasty měří méně než pět milimetrů a pocházejí z obalů, oblečení či automobilů. Zachyceny byly na zemi, ve vodě i ve vzduchu blízko země. Vědci z francouzského Národního výzkumného centra CNRS se ovšem ve svém výzkumu zaměřili na vzduch u observatoře na hoře Pic du Midi v Pyrenejích ve výšce 2877 metrů nad mořem, která je podle AFP díky omezenému vlivu zdrojů znečištění považována za nedotčenou.
Od června do října 2017 tam testovali 10 000 krychlových metrů vzduchu týdně a zjistili, že všechny vzorky obsahovaly mikroplasty. Pomocí dat o počasí pak vypočítali trajektorie proudění vzduchu a přišli na to, že mikroplasty pocházely z tak vzdálených míst, jako je sever Afriky nebo Severní Amerika.
Podle Stevea Allena z kanadské Dalhousieovy univerzity, který je hlavním autorem studie, tyto částice byly schopny překonat obrovské vzdálenosti, protože se dostaly do velkých výšek. "Jakmile se dostanou do troposféry, je to jako superrychlá dálnice," řekl AFP Allen.
Výzkum rovněž upozornil, na zdroje mikroplastů ve Středozemním moři nebo Atlantickém oceánu. "Mořský zdroj je nejzajímavější," uvedl Allen. Plasty, které se z oceánu dostávají vysoko do vzduchu, podle něj svědčí o tom, že se nepotápějí jednou provždy, ale "pohybují se kolem a kolem v nekonečném cyklu".
Přestože množství mikroplastů ve vzorcích z Pic du Midi nepředstavuje zdravotní riziko, spoluautorka studie Deonie Allenová upozorňuje, že částice jsou dostatečně malé na to, aby je člověk mohl vdechnout. Jejich přítomnost v oblasti, která je považována za chráněnou před zdroji znečištění, by podle ní měla být důvodem k zamyšlení. Poukazuje také na to, že likvidace plastů jejich převozem do zahraničí je chybná strategie. "Vrátí se vám zpátky," uvedla.*
-čtk-
