Outdoorové oblečení, termoprádlo, ale také obyčejné ponožky. Moderní je kvůli uživatelsky příjemnému efektu zabudovat do umělých vláken nepatrné množství stříbra - při nadměrném pocení nepáchne. Stříbro se však při každém praní uvolňuje do vody.
Vzácný kov jako aditivum v účelových oděvech se může koncentrovat v kalu čistíren odpadních vod a v konečném důsledku může mít velmi nepříjemné dopady na životní prostředí. Takový je hlavní závěr doktorské práce, kterou na Chalmersově technologické univerzitě ve Švédsku obhájil Rickrard Arvidsson. Podle něj může narůstající popularita "oblečení se stříbrem" vyústit v ekologickou katastrofu. Problém vzniká v čistírnách odpadních vod, kde se v sedimentačních kalových nádržích může stříbro hromadit, a jeho koncentrace pozvolna narůstat. Kal je totiž dále využíván jako hnojivo, díky svému vysokému obsahu fosforu. Cestou s levným "recyklovaným" hnojivem na pole se tak do půdy mohou dostat i částice stříbra, které se vyznačují značnou ekotoxicitou.
"Oděvní průmysl je momentálně největším zdrojem stříbrných nanočástic," tvrdí Arvidsson. "A výroba oděvů se stříbrnými nanočásticemi, jako antibakteriálním aditivem do umělých vláken, se za poslední léta zdvojnásobila. Pokud bude tento proces pokračovat, s trendem růstu jako dosud, důsledky mohou mít zásadní ráz. V tom, co vlastně dokáže stříbro v půdě udělat, máme docela značné informační mezery." Stříbrné ionty jsou jedovaté pro řadu živočichů a rostlin, nejvíce by ale mohly poškozovat půdní bakterie.
Arvidsson sbíral data o koncentraci stříbra v odpadní vodě v čističkách ve švédském Gothenburgu, odkud je velká část kalů transportována do zemědělských závodů jako hnojivo. Také zjistil, že jednotlivé "značky a typy" oblečení mohou mít velmi rozdílný obsah stříbra. Některé oděvy se vyznačovaly koncentrací nanočástic na sotva zjistitelné hranici 0,003 mg/kg, zatímco jiné dosahovaly až 1400 mg/kg. Jak tvrdí ve své práci, pokud by s vždy jednalo o typy oděvů s minimální naměřenou koncentrací, nebyla by přítomnost stříbra v půdě patrná ani po letech expozice. "Pokud by si ale ponožky se stříbrnými vlákny koupil každý obyvatel Gothenburgu, do roka se koncentrace vzácného kovu v půdě zdvojnásobí."
Mgr. Radomír Dohnal
Zdroj: server ScienceDaily.com
